Posted on

Nebyla bych to já, kdybych nenapsala něco speciálního. Jste zvědaví na to, jací lidé mě inspirují?

 

Možná je to absurdní, ale nedokážu dát dohromady nějaké lidi, ktěří by mě měli inspirovat. S Honzou (Johnem Gortem) jsme přátelé, oba píšeme a Honza dokonce už jednu knihu vydal. Když mi píše, že se věnuje své knize, tak mě to vždy nějak dokope k tomu, abych se vrhla zase také do psaní. Nebo stačí, když dá něco na sociální sítě.

Ale… U nikoho jiného inspiraci nevidim. Soustředim na jiné věci než na lidi. Spíše je to tedy příroda, vlastní srdce a další věci. Ale lidé? Znám zajímavé lidi, to ano a někteří se ani za lidi tolik nepovažují… Koukám na to ale jinak. Třeba v Norsku nebo v Belgii jsem našla spoustu inspirace v lese, ale i ve městech mezi lidmi. Ne u jednotlivců, ale u atmosféry, u energie, jak to místo působí.

Vnímám to tedy jinak. Inspiraci čerpám z okolí a Honza je jediný, koho nějak vnímám jako inspirativního člověka, protože jsme přátelé a oba píšeme.

Jedu zkrátka podle toho, jak to cítim. Má cesta je hodně individuální, a proto asi nemám tolik potřeby inspirace v jiných lidech. Láska také není něco, co bych k tomu mohla zařadit. Dokáže mi dát energii, radost,… Ale inspiraci v ní nevidim. To už je pravděpodobnější motivace. Pokud mě ten druhý podporuje, opravdu rozumí,… tak mám spíše pocit souznění.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..