Posted on

Když projíždim ty sociální sítě, tak někdy až závidim lidem, co nic (ne)dělají. Proč? Jak jsem na tom v karanténě já? Vy, kteří mě sledujete na IG, tak víte, že já a nuda nejde dohromady. Nemám jí a už vůbec ne v karanténě.

 

Střední škola

Studuji ještě na střední a učitelé nás opravdu nešetří. Ročníkovka se nebezpečně blíží a vůbec se mi do toho nechce… Dostáváme více úkolů a písemky máme také časté. Takže ne, karanténa se mi v rámci školy opravdu nezamlouvá.

 

Autoškola

Dělám jí v rámci střední školy, takže budu muset nyní dojíždět do města v severních Čechách, abych to dodělala. No není nic lepšího než cestování v době pandemie. Nejsou to jen stresující jízdy, ale také učení se teorie. A horko v té roušce bude stát za to. Ale konečně jí budu mít dodělanou.

 

Studium magie

Aby toho učení nebylo málo, tak tady mám ještě magii. Nedávno jsem si dodělala Grimoár, do kterého večer píšu nebo kreslim podle nálady. Vždy je to k tématu a je to pro mě jakýsi relax. Patří k tomu i čtení a některé knihy jsou složitější, jiné zase tolik ne. Ještě bych sem zařadila práci na sobě samém. Z každého dne se snažim vytěžit, co nejvíce.

 

Vysoká škola

Ještě zmínim výšku. Mnoho škol dává materiály zdarma k prostudování a tohle nelze nevyužít. Takže si čtu jejich učebnice v online verzi a další věci, které poskytují. Na tohle mám čas málokdy, a proto se to snažim vstřebat, co nejvíce. Málokdo si v mém věku čte po večerech materiály z vysokých škol. Samo o sobě je to zvláštní, ale pro mě hodně přínosné.

 

Boj proti tichosti

Někteří víte, že bojuji s tichostí. Pomáhaly mi srazy, ale ty teď dělat nemůžu. Proto jsem je nahradila občasnými streamy. Nedávno jsem měla lekci ohledně hlasového projevu a správného dechu. Snažím se to uvést do praxe a mám radost z každého malého pokroku. I rodina si toho všimla a jsem moc ráda. Je spoustu věcí, které potřebuji zlepšit, ale hlavní je odvaha. Odvaha ke srazům, ke streamům a k tomu, abychom se sebou něco dělali. Lekci mi dal Daniel Hron, který mě seznámil s důležitými cvičeními.

 

Blog

Údržba blogu je v tomto období náročnější z důvodu, že se mi doma nepíše nejlépe. I když mám svůj pokoj, který pravidelně očišťuji, tak to moc nepomáhá. Psaní na intru je mnohem lepší… každopádně správný bloger má nějaké články připravené, takže se nemusíte bát. Na blog si čas vždy najdu, ale psaní je holt jiné. Není tady tak hezká atmosféra, klid, apod. Ale v rámci možností to ještě jde.

 

Redaktorka Na blogu záleží

Evidentně mi jeden blog nestačí, a tak jsem na dalším. Teď ale opravdu… jsem redatorkou na blogu, který je zaměřený na blogování. Zde se vyplatí to studovaní všelijakých věcí a navazují na to materiály z těch vysokých. Píšu ale o tom, o čem opravdu něco nějakou dobu vim a snažim se na sobě pracovat. Psaní není tak jednoduché a ten druhý blog se na životopisu bude opravdu vyjímat. Pokud chceme něčeho dosáhnout, tak musíme myslet na budoucnost. Nedostávám totiž za ty články zaplaceno, ale vím, že pro mé zkušenosti a budoucnost je to důležité. A hlavně mě to baví! Dozvídám se stále něco nového, učím se, jsem trpělivá, pečlivá a jsem rozhodnutá pro splnění vlastních snů.

 

Domácnost

Nevyhnu se ani vaření, uklízení, starání se o mladšího sourozence, práci na zahradě nebo u nás na domě, atp. Někdy je to opravdu náročné a já doufám, že se co nejdříve otevřou školky a stejně tak, že táta půjde do práce. Měla bych pak klid na učení a no… známe to, když nikdo není doma.

Ponorka se asi dostavila už u všech. Někdy jsou ale i zvláštně vtipné chvíle, kdy vám odtéká voda z bazénu, všichni zmatkují, apod. Nebo když omylem hodíte trochu vápna bráchovi do obličeje – a takhle začala válka s vápnem (když nebyl sníh, tak alespoň tohle a no… má to stejnou barvu a ne, nic se nám nestalo, i když šlo o nehašené vápno, jelikož jsme dávali dostatečný pozor). Někdy je práce na zahradě ale jako za trest. To tak máte odnést kýbl dědovi na zahradu přes louku, jenže tam uklouznete a jste od bláta a všichni na vás koukají opravdu blbě. Máme rodinný dům se zahradou, takže jsem od mala zvyklá pracovat a nějaká špína mi nevadí, ale když je venku zima, je vám na nic moc, a ještě k tomu spadnete do bahna, tak je to opravdu den na nic. Včera mi dali nové přezdívky jako Rambo nebo Herkules, což mluví za vše. Práce na zahradě je někdy náročná, ale nemusíte pak platit za fitko.

 

Netflix a HBO GO

Občas kouknu na nějaký film, aby mi z toho všeho nehráblo. HBO máme už nějakou dobu, ale chybí mi tam něco pořádného. Takže teď na měsíc zdarma zkoušim Netflix a vyhovuje mi víc. Čas od času mám volnější den, kdy prostě potřebuji takovou menší regeneraci a klid od všeho. Tohle je celkem důležité.

 

Kreativní dušička

Od mala ráda kreslim nebo vyrábim různé věci. Drží se mě to stále, a tak jsem si udělala Grimoár a pár dalších věcí. Je to úžasný relax a hlavně pak máte radost z té vyrobené věci. Mám na zahradě bylinky, o které se starám a stejně tak o stromy. Budeme mít ke slepicím i včely, takže se těšim na náš med a někdy v budoucnu si třeba udělám domácí medovinu.

 

Hudba

Bez tohohle se neobejdu a mám jí puštěnou každý den. Kdybych tohle neměla po dobu karantény, tak si pro mě brzy přijde chocholoušek.

 

 

Jak si na tohle všechno vynahrazuji čas?

Mám režim takový, že se bych měla vstávat v 8 a od 9 se učit. Vrátíme se zpět do reality… jsem ráda, když se z postele vykopu 8:45, rychle se nasnídám a kolem té 9 si sednu k učení. Kávu po ránu nepiju, jen někdy odpoledne, protože si na ní nechci zvyknout. Proto teď od jara zase jedu čaje. Střední škole se věnuji do 11, a pak mám pauzu. Většinou se pak věnuji blogu nebo dělám oběd, popřípadě pomáhám na zahradě. No a pak zase 13-15 h učení. Někdy potřebuji trochu vypnout a napíšu něco málo do nového článku nebo kouknu na zprávy na mobilu. Snažim se být, pokud možno, co nejvíce produktivní.

Odpoledne jsou dost proměnlivá. Někdy si volám přes webku, jindy pracuji na zahradě, čtu si, kouknu na film nebo jdu navštívit mamku či dědu. Pokud je teplo, tak jsem venku, a to je teď ta výhoda, když máte zahradu.

Někdy nemám na učení tolik času. Pracujeme za zahradě, pomáhám dědovi na zahradě a nebo dělám jiné věci, o které mě táta požádá. Takže ne vždy ten „rozvrh“ platí. Poslední dobou vlastně skoro vůbec.

No a večer patří magii. Po večeři se vrhám do psaní Grimoáru, do čtení, apod. Když mám náladu, tak píšu něco na blog – protože právě večer vznikají u mě ty nejlepší články a často tedy různá zamyšlení. Před spaním se snažim meditovat, občas navštívím astrální chrám nebo se snažim zhodnotit daný den, říct si, za co jsem vděčná anebo poděkuji pár osobám, které s mou cestou už nesouvisí nebo naopak těm, kteří mi pomohli. To, že jsme vděční a upřímně poděkujeme, apod. udělá hodně. Je důležité, abychom usínali s dobrým pocitem, šťastní a s pocitem, že jsme ten den nějak využili.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..