Posted on

Každý jsme udělali nějakou chybu a je naprostá hloupost, abychom se tím trápili do konce svého života. Nemusí to být ale jen chyby, ale také špatné vzpomínky. Dám vám nějaké tipy, jak vyjít ven z toho začarovaného kruhu, tak, aby vás minulost nestahovala dolů, ale aby vás posilnila.

 

Já vím, ona říkala

Jednu dobu jste mohli zaregistrovat, že se o mně říkalo kdesi cosi. Zaujalo mě, že jsem tak dokonale poznala své čtenáře. Dělí se na 2 druhy (samozřejmě více, ale tyto jsou nejvýraznější). Tak první jsou tu ti, kteří začínají s čarodějnictvím, potažmo s Wiccou a v menší míře s pohanstvím. No a druhá početnější skupina jsou ti, kteří se věnuji magii nebo čarodějnictví nějakých pár let.

Ta první skupinka většinou přišla přes kanál na YT Witchcraft Studies, který vede čarodějka Coreyemmah. A ta druhá většinou skrze komunitu lidí, kteří se mezi sebou znají a řekli si o mém blogu. Obě skupiny ale spadají i do sociálních sítí, takže tady to nějak rozdělit nejde.

 

Proč mi nevadí, že o mně toto říká?

Většina začínajících čarodějek narazí na Corey, protože mezi těmi 12-13 letými vládne TikTok a YT. Proto ji ta brzy najdou. Blogy bohužel v dnešní době ti mladší moc nečtou a knihy také nejsou něco, co by je přímo lákalo. Samozřejmě se najdou výjimky, ale většinou je to takhle.

Tím nechci o Corey tvrdit, že jí sledují jen lidé tohohle věku, ale píšu to tak, jak to mám vypozorované, jak ke mně přišli. Tvorbu obou z nás mají v oblibě lidé různého věku a zaměření. Mezi mými čtenáři jsou Wiccané i satanisté a každý si přijde na své. A stejně tak Corey má různorodou tvorbu od videí pro začátečníky po videa o hermetických tématech, jako je třeba kabala.

Nejvíc mě zaujal komentář, že jedna slečna napsala, že jsem se strašně moc změnila a jaká jsem hrozná. Přičemž zrovna s ní jsem si nikdy nepsala, neviděly jsme se a haló… takových tam bylo mnohem více. A to nemluvím jen o mladých, ale i o dospělých. Tohle mi třeba hlava nebere.

Vraťme se ale k vysvětlení, proč jsem za toto ráda. Inu, je to jednoduché. Tou situací jsem pochopila někoho jiného čili pěkný odraz toho, co dokáže špatně napsaná recenze, která vznikla minulý rok. Také se mi vyjasnilo spoustu věcí jak o mně samé, tak o jiných. Mrzí mě, že někteří dali jen na názor jedné osoby, ale té druhé… té se raději nezeptali. Ale jsem ráda za to, že se upevnila vazba mezi mými stálými a novými čtenáři (a přáteli), a naopak se zrušila ta, u kterých to tak pevné nebylo. Takové to vyjasnění, kdy se vám ukáže, kdo je pravý přítel, a který nikoliv. Kdo se snaží pochopit situaci, a kdo rovnou odsoudí. Nemůžu znát své čtenáře všechny, ale často jsem k dispozici a pořádám srazy (které také odkazují na velkou škálu mých čtenářů).

K tomu odsouzení dodám ještě jen to, že jsem na to zvyklá od malička. Vždy je to tak s těmi, kteří jsou jiní. A ještě o to více, když jste jiní mezi jinými (ano, i toto jde). A proč jsem tak jiná? Jsem jen sama sebou, což spoustu lidí neumí nebo se právě bojí toho odsouzení. Není ani náhoda, že se naše stránka ohledně alternativní komunity jmenovala Sami sebou a pořádali jsme v tomto duchu srazy.

 

Jak dát teda sbohem minulosti?

Je to naprosto triviální… proměňte ty negativní věci v pozitivní. Nic nemá jen jednu stranu. Musíte se jen naučit hledat výhody toho, co bychom označili za negativní. Pak vám dojde, že to, co se stalo, tak se opravdu stát mělo. Uvidíte totiž to, co byste jinak nespatřili.

Já vím, říkáte si, že tohle není tak jednoduché, jak se to zdá. Ale ono se to stačí jen naučit a u těch dalších věcí vám to půjde už snadněji, až to začnete dělat automaticky.

 

Přiznejte si své chyby a omluvte se

Jedna z těch těžších věcí je přiznání. Přiznání svých chybných rozhodnutí, reakcí, apod. Díváte se na to s odstupem času a říkáte si, jaká banální věc to byla… A právě od toho tu je pochopení. Smiřte se s tím a napravte to.

Pokud o to dotyčný stojí, tak ho třeba někam pozvěte a omluvte se. I kdyby to bylo po x letech… pokud vás to stále trápí, tak toho dotyčného pozvěte třeba na kávu a otevřete se mu. Mnohonásobně se vám uleví a vyřeší se to. Nic za to nedáte. A kdyby dotyčný odmítl nebo by mu to přišlo směšné… vy budete mít svědomí čisté, protože jste vynaložili snahu na urovnání a hlavně chápete, co a proč se stalo. Vy pak budete ten, který se díky tomu už trápit nemusí.

 

No jo… ale co s traumatem?

Tohle je už kapku složitější. Pokud jste žádná traumata nezažili, pak jste šťastní lidé, ale dřív nebo později každý zažijeme něco, co nás vyvede z míry. Pro mě to bylo to, když jsem dva večery za sebou volala záchrannou službu, ta osoba mi pak ale řekla, že se o ní starat nemám, že jí máme nechat být a že její zdravotní stav je naprosto v pořádku. Nebudu vám tady popisovat celou událost, ale existují situace, kdy musíte být silní. Prostě musíte… musíte fungovat, uvařit, postarat se o sourozence, plnit denní povinnosti, i přesto, že večer nespíte a bojíte se, zda se ona osoba dožije druhého dne (a vy jí nemůžete nějak pomoci, protože nemocnici odmítá). Velmi stresových situací jsem zažila mnoho, ale tahle byla se strachem o život jak ohledně té osoby, o můj a dalších lidí. A přesto víte, že jste udělali maximum, ale k ničemu to nebylo.

Jsem ráda ale i za tuto situaci, která byla. Uvědomíte si, že ty starosti předtím byly naprosté hlouposti, nebojíte se už zavolat záchranku (takový ten strach, co vlastně máte říkat) a vážíte si těch klidných chvil. A věřte mi, ta noc, kdy jsem se konečně normálně vyspala, byla pro mě úplným znovuzrozením. Hlavně jsem se snažila zůstat pozitivní a krásně si tak trénujete to, že musíte být oporou pro ty, kteří tak silní nejsou.

Pokud se vám ale nedaří s tím nic dělat a stále se vám to přehrává v hlavě, pak je dobré zajít za psychologem. Málokdo si to přizná, ale většina těch problémů byla v dětství a nedaří se nám to dát pryč. Řeknete si, že je to už dobré, jenže pak přijde vaše chvilka a vidíte, že to tak není ani z poloviny. Hlavní je odpuštění jak sobě, tak druhým (což jde mnohdy špatně).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..