Posted on

Pokračování článku zaměřeného na téma přednášky, kterou měl fr. Nemtej na srazu v Olomouci pod organizací blogem Cesta Magie.

 

Guido von List

O letním slunovratu 24.6. 1875 celebruje tehdy 26. letý Guido von List ve zříceninách římského města Carnuntum rituál k tisíci pětistému výročí vítězství germánských kmenů nad Římany. Oslavuje se ohněm a alkoholem. Rituál vrcholí obětí osmi lahví vína, které jsou zakopány pod oblouk Pohanské brány, kde společně tvořily svastiku.

Guido von List se narodil do vídeňské středostavovské rodiny 5.10. 1848. Byl mystikem, kabalistou, astrologem, spisovatelem dramatikem a novinářem. Objevuje se u něj také umělecké nadání. Zajímal se o heraldiku a symboly. Pěstoval lásku k přírodě a venkovu. Miloval osamělá a tajemná místa. Silně jej ovlivnilo svobodné zednářství, rosenkruciánství a alchymie. Ve svém životě byl dvakrát ženatý.

V roce 1862 navštívil katakomby pod Svatoštěpánsku katedrálou ve Vídni. Zde přesvědčen o tom, že chodby jsou pozůstatkem předkřesťanské svatyně, pokleká a přísahá zřídit svatyni germánskému bohu Wotanovi.

 

Společnost Guido von List Gesellschaft

Mezi roky 1867 až 1871 se seznamuje s nacionalistickými a pangermánskými názory, které o 24 let později obohatí o zarytý antisemitismus. V roce 1902 se podrobil operaci šedého zákalu, která nedopadla úspěšně a von List na jedenáct měsíců oslepl. Během jeho postižení měl vize týkající se run a arijského prajazyka a pod tíhou těchto vizí trvale propadá zájmu o okultismus. O rok později bádá v teosofii. Rasové myšlenky zde obsažené přebírá a upravuje je, tak aby odpovídaly jeho světovému názoru. V roce 1908 zakládají jeho příznivci Listovu společnost (Guido von List Gesellschaft), která má sloužit k propagaci jeho myšlenek. Společnost má svůj vnitřní kruh zasvěcenců, Neu Templer Orden. Za tři roky po založení Listovi společnosti je jeho pověst v národně socialistických kruzích na vrcholu. Během těchto let vydává studie založené na jeho vlastní okultní interpretaci pravěké německé kultury. První světovou válku přečkává v klidu své pracovny, kde rozjímá nad okultními a rasovými problémy. Rok po skončení války 17.5. umírá.

 

Díla

Ve svém díle propaguje představu o Wotanismu, pradávném ariogermánském gnostickém náboženství, jenž kladlo důraz na zasvěcení do přírodních mystérií a na jednotu člověka a vesmíru. Druhým důležitým prvkem von Listova díla jsou runy, mystické germánské písmo, v Listově pojetí o osmnácti znacích, kterému je připisována magická moc. Součástí von Listových prací jsou mimo jiné z dnešního pohledu problémové myšlenky jako eugenika a nadřazenost ario-germánské rasy.

Guido von List interpretoval archeologické památky, legendy, místní názvy, příběhy, pohádky a zvyky tak, aby dokázal, že prostor centrální Evropy byl obýván ušlechtilou a jednotnou německou civilizací. Jeho rasové teorie ovlivnily tvůrce pozdějších Norimberských zákonů.

Aleister Crowley

Jeden z největších mágů 20. století, Aleister Crowley, se narodil 12.10. 1875 do rodiny vlastníka pivovaru a kazatele Plymouthských bratří, bigotní křesťanské sekty, odnože kvakerů. Ve devatenácti letech nastoupil na Univerzitu v Cambridgi, kterou nedostudoval.

O tři roky později se stává členem Zlatého úsvitu, tajné společnosti. Zlatý úsvit byl vyvrcholením rosenkruciánských snah v tehdejší Anglii. Řád do sebe pojal roztroušené učení mnoha esoterických tradic, načež je sjednocuje na základě kabalistického klíče (Strom života) do koherentní soustavy, která ovlivňuje Západní esoterismus dodnes. V roce 1900 stojí u konce řádu. Jeho nároky na zasvěcení do vnitřního kruhu zasvěcenců jsou posledním hřebíčkem do rakve sporu mezi Samuelem Liddellem McGregorem Mathersem, tehdejším vůdcem řádu, a jeho odpůrci. Crowley byl Mathersem v Paříži pověřen, aby převzal vedení řádu na Britských ostrovech. To se však nepodařilo. Výsledkem je rozpad organizace do několika následnických linií.

Rok 1904 je pro Crowleyho přelomový. Se svojí ženou Rose se vydal do Káhiry, kde obdržel prostřednictvím entity, která se představila jako Aiwass, spis, který nese název Liber Al vel Legis, ústřední posvátný text Thelemy***.

V roce 1907 společně s dalšími zakládá řád A∴A∴ (Argentum Astrum)†, jako v jistém smyslu nástupce Zlatého úsvitu. Tři roky na to je Crowley přijat do sexuálně magického řádu O.T.O. (Ordo Templi Orientis). Rovnou obdržel VII° zasvěcení.

Druhým stěžejním Crowleyho dílem je Magick. Tato kniha obsahuje syntézu západních okultních teorií a praxí obohacenou o Crowleyho vlastní myšlenky. Byla psána na základě kontaktů s transempiritskou entitou Abuldiz. Kniha vyšla rok před začátkem první světové války.

 

Crowley a O.T.O.

V roce 1912 je tehdejším vůdcem O.T.O. Theodorem Reussem obviněn z vyzrazení řádových tajemství vyšších stupňů zasvěcení. Ovšem Crowley na ně přišel sám. Překvapený Reuss Crowleymu udělil X°†† zasvěcení a jmenoval jej hlavou O.T.O. v Británii. Crowley upravil iniciační rituály O.T.O. a chtěl řád využít pro šíření myšlenek Thelemy. Reussovi se takový přístup nelíbí a v roce 1921 Crowleyho ze řádu vyloučil. Ve stejném roce má Reuss mrtvici a Crowley se prohlásil celosvětovým vůdcem O.T.O.. Čtyři roky na to je v Hohenleubenu u Wiedi do této funkce skutečně jmenovám všemi nositeli X°. Ovšem závěr této konference je následně některými účastníky zpochybněn a dochází k rozkolu.

V roce 1938 začal pracovat společně s Friedou Harrisovou na tarotových kartách (známý Thothův tarot) a o šest let později k nim dokončil průvodní text s názvem Kniha Thothova.

Crowley umírá 1.12. 1947 v roce, kdy se seznamuje s Geraldem Gardnerem jedním z otců moderního čarodějnického hnutí.

Crowley je jednou z klíčových postav moderního Západního esoterismu. Ve svém pojetí magie využíval sexu a psychotropních látek a ukázal, že její metody lze využít jako prostředek ke komunikaci a transempiritskými entitami. Podobně jako Blavatská se snažil o přesun esoterického vědění z východu na západ a vytvořit syntézu mezi oběma směry.

 

Závěr

Od roku 1875 pozorujeme prudký nárůst zájmu o esoterismus. Probíhá urychlení transferu pojmů z Východního a jejich ustálení ve slovníku Západního esoterismu. Vidíme snahy o syntézu mezi soudobým vědeckým poznáním a „prastarými“ esoterickými naukami. Rodí se filozofické a mystické podhoubí pozdějšího nacistického hnutí. Založení Teosofické společnosti je jedním z kořenů hnutí New Age a demokratizace esoterismu. Metody komunikace s extraterestriálními inteligencemi a silami jsou ovlivněny spiritistickým hnutím. Magie je obohacena o sexuální prvky a využívání psychotropních látek.

 

————-

 

*** Druh okultní a sociální filozofie, jejíž hlavní myšlenkou je: „Dělej, co ty chceš, ať je v cele zákon.“ Ovšem nejde o to dělat si, co si člověk zamane, ale co je jeho pravou vůlí. Více viz Crowleyho dílo.

† Jsou známy i jiné výklady této zkratky.

†† Nejvyšší dosažitelný stupeň pro daný stát.

————-

Použité zdroje:

[1] Blavatsky, H.P. The Secret Doctrine. London: The Theosophical Publishing Company, 1888. Vol I, II. Editovaná verze 2005.

[2] Booth, M. Magický život Aleistera Crowleyho. Praha: TALPRESS, 2004. ISBN 80-7197-234-7.

[3] Campbell, B. F. Ancient Wisdom Revived: A History of Theosophical Movement. Berkeley: University of California Press, 1980. ISBN 978-0520039681.

[4] Crowley, A. Liber Al vel Legis. Brno: Horus, 1991. ISBN 80-900228-2-0.

[5] Fritze, R. H.  Invented Knowledge: False History, Fake Science and Pseudo-Religions. London: Reaktion Books, 2009. ISBN 978-1-86189-430-4.

[6] Goodrick-Clarke, N. Helena Blavatsky. Berkeley: Nort Atlantic books, 2004. ISBN 978-1-55643-457-0.

[7] Goodrick-Clarke, N. Okultní kořeny nacismu. Praha: Votobia, 1998. ISBN 80-7220-023-2.

[8] Hammer, O. New Age Movement, In: Hanegraaff, W. J. Dictonary of Gnosis & Western Esotericism. Leiden*Boston: Brill, 2006. ISBN 978-90-04-15231-1.

[9] Helena Petrovna Blavatská: Život a dílo zakladatelky teosofického hnutí. Praha: Pragma, 1997. ISBN 80-7205-018-4.

[10] Karika, J. Brány Meonu. Praha: Vodnář, 2009. ISBN 978-80-86226-97-2.

[11] Lachman, G. Madame Blavatsky: The Mother of Modern Spirituality. New York: Jeremy P. Tarcher/ Penguin, 2012. ISBN 978-1-58542-863-2.

[12] List, G. Tajemství run. Praha: Volvox Globator, 2011. ISBN 978-80-7207-824-0.

[13] Marx, A. Zlatí a Růžoví kžižáci. Praha: Volvox Globator, 1999. ISBN 80-7207-261-7.

[14] McIntosh, Ch. Adept astrálního světla. In: 4. svazek díla Eliphase Léviho – Věda duchů, Kniha moudrých. Praha: Trigon, 2011. ISBN 978-80-86159-76-8.

[15] Nakonečný, M. Lexikon magie. Praha: Argo, 2009. ISBN 978-80-257-0134-8.

[16] Santucci, J. A. Helena Petrovna Blavatsky, In: Hanegraaff, W. J. Dictonary of Gnosis & Western Esotericism. Leiden*Boston: Brill, 2006. ISBN 978-90-04-15231-1.

[17] Scholem, G. Hlavní proudy židovské mystiky. Praha: Argo, 2017.ISBN 978-80-257-2430-9.

[18] Sedwick, M. Against the Modern World: Tradicionalism and the Secret Intellectual History of the Twentieth Century. Oxford: Oxford Univerzity Press, 2004. ISBN 0-19-515297-2.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..