Posted on

Také protáčíte oči v sloup nebo vám z nich rovnou vytéká lavina krve? Nepovažuji se za velkého milovníka češtiny, ale tohle je pro mě jako noční můra. Ještě větší utrpení je pro mě to, že to používá mnoho mladých adeptů čarodějnictví zcela běžně! Koukneme se spolu na to, proč je to špatně.

 

Co je anglicismus?

Nejdříve bychom si měli vysvětlit, co to ten anglicismus vlastně je. Ve zkratce se tedy jedná o slovo, které se používá v češtině, avšak jeho původ je v angličtině. Jejich účel je prostý – nahrazovat složitá česká slova, propojovat se s ostatními v oboru a další neblahý důvod je to, že je to prostě cool!

Vraťme se ale zase k té stránce, kdy rozebíráme anglicismy. Čeština je jazyk, který nese mnoho přejatých slov jak z francouzštiny, tak třeba z řečtiny, latiny, němčiny, italštiny, ale i z ruštiny. Takže anglická slova nejsou nic nového.

Snad nejvíce (zde i potřebných) anglicismů najdeme u médií, marketingu, u technologií, management,… a právě tohle všechno jsou slova, která nemají český ekvivalent. Proto jsou použita správně.

 

Kde je tedy chyba?

Zásadní rozdíl je v tom, že anglicismy začínají převažovat nad českými výrazy. Jak jsme si řekli, tak jiné jazyky tu byly stále, ale teď je to velké množství a čeština se vytlačuje. Stačí chvíli poslouchat hlouček puberťáků, a pokud vynecháme vulgarismy, tak slyšíme samé „cool, lajky, hejty, fighty, message, další level, random video, atp.

 

Witchcraft – bez witchcraftu – k witchcraftu – s witchcraftem

A tady je jeden velký kámen úrazu. Proč se české slovo nahrazuje anglickým synonymem, které ještě k tomu skloňujeme? Jak jsem psala výš – bylo by to správně, pokud by to nemělo ekvivalent, ale slovo čarodějnictví je ekvivalentem více než přesným.

Dále se objevují tyto věty: „Dělali jste nějaké spells? Jak se dělá love oil? Vypila jsem svojí full moon water. Píšu to zrovna do BoS. Dělal jsem banish spell.“

Angličtinu mám ráda, ale tohle mi přijde třeba zbytečné. Proč česká slova nahrazovat jinými? BoS je zkratka pro Book of Shadows, ale já jsem asi stará škola a stále používám ks (Kniha stínů). Anglické výrazy jsou v tomto ohledu zbytečné. A zrovna u skloňování nejen u slova witchcraft jsem se zhrozila… Chudáci úplní milovníci češtiny by tohle asi nerozdýchali.

Čarodějnictví, měsíční (nebo poeticky lunární – ano vím, také přejaté slovo) voda, olej na lásku, milostná kouzla, apod. Většinu slov tady už přeci na toto máme.

Jiné je to se slovy jako ascendent, perihélium a další pojmy (nejen) z astrologie bychom také neoznačili za české. A český ekvivalent ani nemají, proto JSOU POUŽITA SPRÁVNĚ. Tak už vidíte ten rozdíl?

 

Jak jsem začala s čarodějnictvím?

Aby to nebylo jen o gramatice, tak vám ve zkratce povím, jak jsem s tím začala. I když… ono je složité odpovědět. Magické schopnosti jsem měla vždy. Byla jsem zvláštní dítě a úplně jiné, hodné, klidné, nepochopené, které se hnalo vždy za svými strachy – normální lidé se jim vyhýbají, já je vyhledávala (což dělám do dnes).

Lucidní snění, jasnoslyšení, astrální cestování, vlčí projevy, silná intuice a empatie, přecitlivělost mě doprovázely již od malička. Nechápala jsem to a nerozuměla jsem tomu. Zamilovala jsem se do knih a od doby, co jsem se naučila číst, tak jsem byla spíše v knihovně, kde jsem nemusela čelit nepochopení od jiných a ani sebe sama jako zvláštní jsem nevnímala – začetla jsem se do příběhu. Najednou přišla puberta a chtěla jsem pochopit, kdo jsem. Logicky jsem tak zamířila ke knihám o psychologii. Četla jsem je ve velkém a postupně jsem se přesouvala dál. Kousek od nich byla esoterika a už to jelo. Čarodějnictví mě začalo zajímat více než cokoliv jiného, protože jsem měla pocit, že jsem konečně našla sebe sama. Tohle mě vždy přitahovalo, ale četla jsem fantasy, takže mi to přišlo absurdní. Ale v těch 12 letech jsem objevila až skoro zázrak, protože byl pro mě šok zjistit, že to opravdu existuje. Bylo to na jaře, takže během chvilky přišlo léto a můj 13. rok života, který nebyl zrovna pozitivní, co se týče situace doma. Proto jsem častěji chodila k babičce a ve 14 letech jsem jí chtěla říct, že se zajímám o čarodějnictví, ale… nestihla jsem to. Odešla dříve, než jsme všichni počítali. To ve mně probudilo ty schopnosti ještě více (spirituální probuzení), a k tomu mě začala navštěvovat (jak ve snech, což je normální, tak chodila i do našeho světa). To citové pouto bylo silné, a tak se stalo něco, co mě připravilo na to, že existují entity i velmi negativní a dokážou člověku způsobit fyzickou bolest – zkrátka revenant.

Vždy jsem měla pocit, že babička o tomhle věděla. Není ani náhoda, že to mamka bere naprosto v pohodě a její sestra (čili má teta) mi dala kotlík. A mamka mi koupila k mým 15. narozeninám můj první tarot. Takže tato polovina rodiny to bere naprosto v pohodě.

Ten, kdo se tomu má věnovat, tak si ho to najde, a to všemi možnými způsoby. Jednu dobu jsem s tím chtěla přestat, ale nešlo to… vždy si mě to stejně našlo a o Vlčici ani nemluvě – té se zbavit nejde. Každý máme nějaký osud a já ho mám spojený právě s vlčí podstatou a s magií.

 

 

 

 

One Reply to “Jak jsem začala s WITCHCRAFTEM aneb špatně použité anglicismy”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..