Posted on

Vyzpovídala jsem Roxy, dívku, která mi kdysi poskytla první takové povzbuzení, že nejsem jediná, kdo v sobě vnímá vlka. Za těch pár let jsme se obě posunuly a jsem moc ráda, že spolu udržujeme kontakt. Děkuji za rozhovor a za kresbu, kterou jsem mohla použít a je k nám vypovídající.

 

  • Jak bys definovala vlčí duši/vlčí podstatu/ vlčí lidi, apod. a jaké označení používáš nejradši?

Na to se celkem složitě odpovídá, když to má vlastně každý trochu jinak, ale většinou jsou takový lidé plašší, tiší a řekla bych že i přes to si jich člověk všimne, protože od pohledu je na nich něco jinak. Řekla bych že cosi vyzařujeme. Jsme věrní a oddaní lidem, které milujeme, jsme hrdí, nebojíme se postavit za ty na kterých nám záleží, jsme velmi empatičtí a máme silný vztah k přírodě. Řekla bych že každý z nás pociťuje vlka jinak a do jiné míry. Ale všichni milujeme pocit svobody.

 

  • Jak a kdy jsi zjistila, že nejsi obyčejný člověk?

Asi když mi bylo 10 jsem na sobě začala vnímat, že jsem jiná než ostatní děti. Měla jsem prostě pocit, jako kdybych nepatřila mezi lidi. Jinak ten pocit popsat nedokážu. Možná ještě tak, jako bych byla sama na ledovci a z dálky sledovala lidi jako mě něco cizího. Vždy jsem byla emočně stavěná jinak. Tehdy mě však nenapadlo, že bych v sobě pociťovala zvíře, i když to tam vždy bylo. Dalo by se říct, že jsem taková byla, už, než jsem se vůbec narodila. Je tu totiž takový celkem vtipný fakt že když už mě máma čekala, jedla z těhotenských chutí psí granule a krvavou tlačenku kterou vždy nenáviděla. Když jsem byla malá asi tak okolo 7 let mi bylo, tak jsem utíkala z domu ať už do lesa nebo na louky. Trávila jsem spíše více času se psy, když to šlo. S dětmi jsem si moc nerozuměla a od malinka viděli, že jsem jiná, a tak mě odstrkovali a ubližovali mi za to. Když mi bylo asi 11 měla jsem hodně živý sen o tom, že jsem u nás na louce ve vlčím těle a poprvé jsem cítila že jsem to já. Byl to nádherný pocit. Od té doby jsem věděla. A později jsem díky nějakým událostem přišla na to, že se to děje, že to nejsou sny. Později jsem se doslechla o astrálním cestování a vše dávalo smysl. Prostě občas opouštím svoje fyzické tělo, když usnu.

Roxy
  • Vnímáš u své vlčí podstaty pohlaví, vzhled a charakter či nikoliv?

Ano vnímám svůj vzhled, pohlaví, dokonce i rasu. S charakterem se to má tak, že se nevnímám jako „sebe a vlka či část vlčí duše v lidském těle“ ale „sebe, jakožto špatně vtělenou vlčici“. Takže charakter, jaký mám ve vlkovi, mám ten samý i v člověku a nijak se mi to neodděluje na vlčí a lidský charakter.

Vlčí podoba Roxy
  • Představila bys nám Velkého ducha?

Je to pro mě spíše název nějaký nehmotný síly, co nám předurčí osud. Věřím totiž že každý jdeme tam kam máme z nějakého důvodu. Zároveň pro mě představuje něco jako duši přírody. Nemyslím jedné květiny, ale přírody jako celkovou. Každý pro takovou sílu máme jiné označení a každý věříme v něco jiného.

 

  • Proč zrovna „Velký duch“? Ten je známý v šamanství… vzala sis tam tedy inspiraci?

O šamanství jsem ani nic v té době nevěděla. A vlastně pořád nevím. Je to myšleno jako… Velký duch – velká silná duše.

 

  • A zrovna ten je pro tvé pojetí typický. Jak souvisí s vlky?

Moc typický ani ne. V souvislosti s tímhle mu nepřikládám takovou váhu, ale věřím že jakožto síla, co určuje osud a je duší přírody, dokáže v někom probudit zvířecí podstatu, pokud to v sobě daný člověk má a snaží se s ní pracovat. Též věřím, že pokud se někdo narodil s tím, že má zvířecí duši, měl se tak narodit z nějakého důvodu. Možná měl něco říct nebo něco ukázat nějakému člověku. Každý má tady roli, i kdyby sebemenší.

 

  • Pokud vím, tak máš vlastní smečku, kde jsi alfa. Pověděla bys nám o ní více?

S většinou z nich jsem se začala scházet právě skrz astrální cestování ve vlčích podobách. Máme teritorium, po kterém se pohybujeme a dnes už mám i členy, se kterými se scházím i běžně tady, nejen v astrálu. Naše smečka už existuje cca 7let. Každý u nás vnímá vlka jinak než ten druhý, ale všichni se respektujeme.

Edit od Roxy, kde znázorňuje mou a její vlčí podobu
  • Patří do tvé smečky i tvůj bratr, který to má s vlkem stejně?

Ano je taky v mojí smečce. Jen nemůžu říct, že to má úplně stejně jako já. Je ještě malý a jen on sám se může najít. Zjistit, jak to cítí a k tomu dojde časem. Vlka v sobě pociťuje, jen ještě neví přesně jak

 

  • Kde a jak získáváš informace o vlčích tématech?

Většinou od tebe + jsem se přidala do nějakých skupin pro theriany, ale tam nic moc tak záživného není… No víme, jak to s většinou té komunity je.

(Pozn. autora: většinou jde o děti ve věku kolem 12 let i mladší, kteří si jen myslí, že jsou therianem, popřípadě si na to hrají. Skuteční theriani jsou jiní, např. PD. O této problematice mladých píšu tady.)

Pokud se vám rozhovor líbil a chtěli byste se o Roxy dozvědět více, tak sem dávám odkaz na její FB stránku Deník Vlčice Roxy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..