Blog Cesta Magie se stal předmětem větších změn. Provázely ho problémy, které byly před čtenáři skryté. Vést blog s více lidmi má své výhody i nevýhody. Dozvíte se důvod, proč je lepší, když blog Cesta Magie vede jen jeden člověk.
Historie blogu
Tento projekt vznikl z toho, že mladá dívka psala na Wattpadu knihu o „kouzlech“ ale napadlo jí začít psát blog a hledala tak zájemce. Ozvala jsem se jí a psaly jsme tedy společně. Pak k nám přišlo více zájemkyň a tvořily jsme fajn partu. Hlavní zakladatelka se ale časem našla jinde. Je naprosto v pořádku, že se v jejím věku hledá a holt magie nebyla to pravé. Rozhodla se odejít, načež předala blog právě mně – a to byl začátek mé blogerské (příliš velké) iniciativy.
Stres a zklamání
Vedením blogu jsem si procházela nadměrným stresem a velkou psychickou bolestí. Jenže jsem byla příliš sebestředná na to, abych si uvědomila, že to nemám jen já. Prožívali jsme to všichni.
Všichni děláme chyby, a i já jsem jich spoustu udělala. Snažila jsem se vše udělat dokonale, až mě to oslepilo a chtěla jsem po členech příliš. Není pak divu, že je to přestalo bavit, přestali psát a trápilo je to. Také to pro mě nebylo snadné, ale nechápala jsem v té době, co je špatně.
Měli jsme minulý rok sraz, kde jsem tohle chtěla vyřešit. Jenže se tak nestalo – naopak jsem na tom byla z psychického hlediska ještě více špatně. Nechápala jsem to, přemýšlela jsem, co mám dělat a nemohla jsem jinak než… členy vyhodit. Někteří odešli již pár týdnu před tím, protože všichni věděli, že je něco špatně. Zbytek jsem poté vyhodila. A teď se nabízí otázka – Bylo to dobré řešení?
Ano, bylo! V zájmu nás všech to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat. Jinak by se to zhoršilo a blog by se možná rozpadnul tak, že bych ztratila chuť psát a dopadlo by to zkrátka špatně. Členové byli samozřejmě naštvaní, což plně chápu. S jedním členem jsem se pak sešla ještě sama, probrali jsme tu situaci a uvědomila jsem si, že tohle je začátek mé cesty k uvědomění. Měla jsem co dělat, abych si nesložila… a došlo mi, že tohle musim zvládnout sama bez něčí pomoci. Smířit se s tím, zjistit příčiny toho všeho a také to, jak mám jít dál a zda pokračovat na blogu.
Pheren mi řekl, že mi rád občas pošle nějaké články, a to mě mile překvapilo. S ostaními jsem v kontaktu nezůstala. Všechny jsme si to potřebovaly urovnat, smířit se s tím a hlavně jsem si všimla jedné věci… holky to celkově spojilo. Na srazu to bylo vidět hodně, a tak jsem byla ráda alespoň za tohle.
Uvědomění si chyb
Šla jsem tedy v životě dál. Poznávala jsem nové lidi, chodila na různé akce,… A stala se další nepříjemná věc. Odešla mi ze života osoba, která mi dala hodně v mých začátcích. Tohle mi řeklo něco ve smyslu: ,,Sakra Lio zastav se! Ztrácíš lidi, na kterých ti záleží. Zabrzdi a zamysli se nad sebou, než bude pozdě!“ Ta osoba byla tak hodná a mnoho věcí mi ulehčila. Věděla jsem, že mám problém s jedním živlem, což mnohým může být zřejmé díky sebestřednosti, o které jsem se zmínila. Ale také šlo o problém s jednou čakrou. Nepracuji s nimi a vím jen něco málo. Netušila jsem, jak se taková čakra odblokuje… A tak jsem následovala intuici. A povedlo se! A právě to osoba mi kdysi řekla, o jakou čakru jde.
Od té doby jsem více v harmonii a krásně mi ta práce na sobě vyšla na podzim, kdy je stínová práce více než vhodná. Uvědomila jsem si spoustu věcí, a hlavně jsem si je přiznala. Odpustila jsem všem, se kterými jsem se pohádala nebo se naše cesty zkrátka rozešly. Poté jsem se cítila zase SVOBODNÁ.
Odvaha na omluvy
Rok 2020 je pro mě rok nápravy a omluv. Ze začátku je to těžké, ale pak je to tak krásné. Uleví se vám i tomu dotyčnému. Jsem pak mnohem šťastnější. Jde o přiznání si vlastních chyb a kouknout na to s nadhledem. S každým členem blog jsem si volala pes webku. Je super, když si s nimi můžete popovídat cca po roce, probrat to, klidně se i zasmát a dát pryč to negativní. U každého člena jsem viděla to, že na sobě pracuje. I když ne všechny jsem měla možnost vidět osobně, tak alespoň to, jaký je jeho projev a jak působí. Jsem vděčná za to, že do toho jdou a mají odvahu tohle zpětně probrat.
Potřebuji totiž pochopit, co jsem dělala špatně. Sama se můžu jen domnívat, ale takhle se dozvíte i další věci. A ano, občas jsem se opravdu styděla za to, co jsem provedla a nechápu to. Je to jako… poznávání vaší části, která je vám naprosto cizí. Hlavní je, že taková už nejsem a pracuji na sobě každý den (což nikdo dělat nemusí, ale jde spíš o mluvený projev, apod.).
Díky tomu jsem pochopila, že to špatně prožívali i členové. Řekli jsme si, co se nelíbilo mně, co zase jim. Chyba je vždy na obou stranách a jsem ráda, že jsme si o tom upřímně popovídali.
Ponaučení se z minulosti
Dalo mi to především to, že jsem více samotář. Vyhovuje mi to takto více a řekla bych, že i holkám. Mají své zájmy, Aisling píše knihu na Wattpadu s názvem Esoterika, Mysti je u Adversarios a dělají ohňové show, apod. Jak jsem psala, holky spolu hodně drží a za to jsem opravdu moc ráda. Vše zlé je k něčemu dobré. I díky volání s bývalými členy jsem si uvědomila, že musim tenhle článek přepsat. Psala jsem ho v době, kdy jsem byla ještě naštvaná… A že jsou některé věci vůči ostatním nefér.
Vzpomínky a díky všem členům
Vděčím holkám za podporu na začátku podzimu 2018, kdy mi pomohly z něčeho, co mě hodně zasáhlo. V té chvíli jsem potřebovala pomoc a za tohle jsem jim vděčná. Také to, když jsem u dvou spala nebo jiná u mě, tak to bylo fajn. Nebo to, když jsem s jinou nechala probudit naše vlky venku na louce… nebo pak večer (ona sama ví…). S někým jiným z blogu jsem zašla do kočičí kavárny a virtuální realita byla také super. S jiným naopak na výstavu a do čarodějnického obchodu, kde nás paní probodávala pohledem. Sem jsem zašla ještě s jednou členkou, kde jsme zažily takový nepříjemný zážitek, ale aspoň na nás byly paní milé a pomohly – no anebo koncert kapely Faun. Nebo zase s jinou členkou bažanti večer na louce… Je toho více, ale stačí to takhle. Jsem ráda, že alespoň některé držíte pohromadě a bavíte se. Daly se tak dohromady nové dobré kamarádky, a to je moc fajn.
Přeji vám všem, kteří jste byli na blogu Cesta magie (a je jedno, jak moc dlouho), abyste měli v životě úspěchy, štěstí a splnili se vaše přání a tajné sny. Jsem moc ráda, že jste byli součástí blogu a každý do toho dal kousek sebe. Každý jsme jiný a naše cesta se rozděluje, jiní zůstanou spolu a jiní zase ne, tak už to chodí. Děkuji tedy přesně Carrie, Nici, Mysti, Aisling, Elbewien, Johnovi, Starkatovi a Pherenovi.
Přehled změn, které platí od 1. 7. 2019
- Vzhled blogu
- Srazy
- Blog nyní vede jen Lia