Posted on

Familiár je zvíře, které nám dokáže pomoct v magii. Dozvíte se, jak ho najít, jak s ním pracovat, a také mé osobní zkušenosti.

 

Co je familiár?

Najdeme několik způsobů, jak se dá magie familiárů uchopit. Nejčastější jsou 2 významy, které si v krátkosti představíme. První varianta je zvíře na fyzické úrovni, které nám pomáhá s naší magickou praxí, určitý magický společník, ke kterému máme specifické pouto – tímto typem familiára se článek bude zabývat. Druhá varianta je familiár ve formě zvířecího ducha, kterého si mág/čarodějka vytvoří v astrálním světě.

 

Výběr familiára

Ve většině případech je to tak, že se familiár dostane praktikujícímu do života samovolně. Proto ráda říkám, že si familiár vybere nás, ne my jeho. Dá se to poznat tak, že mezi sebou máte zvláštní a mnohem hlubší vztah. Vzniká mezi vámi určité pouto. Někdo mohl zaoponovat, že takové pouto máme se všemi našimi mazlíčky. V určité míře ano, a proto je tu další bod, který by mělo zvíře splňovat – citlivost, a hlavně náklonost vůči magii. Stejně jako lidé mají různou povahu, různá nadání, apod. tak to mají zvířata. Zvíře je citlivé, a tak vycítí, že se v nějaké místnosti děje cosi magického. Z jeho reakce poznáte postoj k magii. Může si chtít něco očichat, dělat společnost nebo pozorovat. Pokud bude vaše zvíře pozitivně nakloněné těmto věcem, může se jednat o familiára. Stačí mít oči otevřené a vnímat jeho signály. Následujte intuici, své srdce a nebojte se improvizovat. 

 

Magická praxe s familiárem

Familiárem se může stát kočka, pes, křeček, had nebo jakýkoliv jiný mazlíček. Praxe se bude odvíjet od druhu, a také od povahy zvířete. Obecně ale familiárové dokáží ochránit a můžou být pomocnou rukou při kouzlech a rituálech. Jsou skvělými společníky při věštění, dokáží například vybrat kartu. Hlídat nemusí jen nás, ale také naše magické pomůcky, balíčky karet, knihy, atp. Magická praxe může vypadat třeba:

  • Cvičení telepatie
  • Meditace
  • Upozornění, že se něco děje (entity, negativní energie,…)
  • Pomoc při léčení psychických i fyzických problémů
  • Práce s atavismem a pozorování reakcí familiára (nebo naopak)
  • Věštění
  • Společná očista
  • Pozorování (hlídání) při rituálu

 

Něco málo z osobních zkušeností

Několik let jsem pracovala s mou kočkou. Měly jsme spolu pouto, které se obtížně popisuje. Na začátku se hodně motala kolem magických knih a zkoumala oltář. Někdy mi přišlo, že hlídala magické knihy nebo naopak něco naznačovala – do jaké se mám kouknout, apod. Zkrátka byla takový kočičí pomocník. Občas packou vybrala kartu nebo jen pozorovala divinaci. Mé večery byly často takové, že jsem si do postele vzala několik knih, tarot, zápisník a s vůní horké čokolády jsem se ponořila do studia magie. Kočka na mně spala nebo mi různě asistovala. 

Při rituálech musí člověk dávat pozor, aby zvíře něco nepřevrhlo. Popřípadě aby si nespálilo srst o svíčky – i to se málem povedlo. Někdy se musí také improvizovat… Při jednom rituálu jsem si dala záležet na rituální malbě na obličeji, vzala jsem si plášť, všechno jsem připravila, a pak jsem začala. Kočka mezitím spala na posteli. Zhruba v polovině rituálu se přišla kouknout, co dělám. Po chvíli mě pak něco štíplo pod pláštěm, ale nepřikládala jsem tomu velkou váhu. O pár minut později mě pak z transu vyvedla kočka, která honila něco po podlaze. Rozsvítila jsem světlo a viděla jsem většího pavouka, který se snaží utéct. V rituálu jsem už nepokračovala, a naopak jsem tentokrát pozorovala já, jak si hraje s pavoukem. Nejednalo se o pokažený rituál, naopak to takhle mělo být. Už na ní začalo padat stáří, a proto jsem si užívala její nadšení a energii. Se zvířaty jsou rituály nevyzpytatelné, a vyplatí se nechat vést intuicí.

Další příhoda například byla, když se u nás v domě začal více projevovat duch člověka, který se na místě kdysi oběsil. Z ničeho nic se samy zavíraly dveře, ozývaly se zvláštní zvuky, ochladilo se a pocítila jsem zvláštní neklid. Kočka, která byla na mé posteli, cítila, že je něco jinak. Začala běhat po domě, ale jiným způsobem než běžně. Jako kdyby se snažila ducha zahnat, vystrašit nebo ukázat, že tohle je její území. Další den jsem pak viděla, jak se snaží něco vystopovat podobně, jako to dělají psi. Bylo to vtipné, ale zároveň zneklidňující.

Tento článek je věnovaný mé kočce, která před pár měsíci přešla přes duhový most, a to v krásných 20 letech.

 

Mohlo by vás zajímat:

One Reply to “Familiár – zvířecí pomocník v magické praxi”

  1. Zdravím,
    jakým způsobem mohu s familiárem cvičit telepatii? Napadá mě jen ukázat mu třeba kartu s nějakým jednoduchým symbolem a pak se snažit říci, který to byl. Jenže nezaručím, že se na něj skutečně dívá, nebo že ho vnímá… Nenapadá Tě nějaký způsob, jak by se to udělat jinak? Nedaří se mi nic jiného najít…
    Předem děkuji za odpověď.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..