Posted on

Již pár měsíců se mi do hlavy více dostává myšlenka, že chci s blogem skončit. Zaměříme se tedy na to, proč mám tuto tendenci týden od týdne větší.

 

Vzpomínky na to krásné

Když jsem začínala s čarodějnictvím, tak mi přišlo spoustu věcí kouzelných. Noira se svým blogem Čarovné zrcadlo, svátky, příroda, svoboda názoru, rituály, kameny, bylinky, Kniha stínů atp. Bylo to období, kdy jsem přicházela na spoustu věcí a objevovala jsem. Učila jsem se, jak pracovat s tímhle, jak se dělá tohle a tamto, poznala jsem, o čem jsou kouzla a další věci. V té době byly spíše jen FB skupiny, kde si čarodějky vzájemně radily. Právě tady jsem poznala osobu, která mi do toho života dala hodně. Bylo mi 14 a ta radost, že v té skupince je i někdo, kdo je mi věkově blíž (než většina kolem 40 let…). Přesto byli všichni milí. Když jsem se zeptala, tak mi poradili, občas jsme si dělali výklady apod. Zkoumali jsme naše písmo v rámci grafologie, zkoušeli jsme automatickou kresbu a další věci. Byla to spíše duchovní skupinka, ale nepamatuji si na nějakou negativitu. Byl to začátek. Začátek mé cesty a začátek, kdy se čarodějnictví dostává na sociální sítě.

Za tu dobu jsem urazila velký kus cesty. Nadšení mám stále, ale už je to jiné. Nasbírala jsem nové znalosti a zkušenosti, poznala jsem více lidí,…

 

Čarodějnická komunita

K čarodějnictví patří i čarodějnická komunita. A ta, která mi kdysi pomohla v začátcích, tak… se změnila. Skupina už dávno není, protože její zakladatelka intuitivně cítila, že nám to předalo to, co mělo a je na čase jí rozpustit. Vlivem rozšíření sociálních sítí vzniká i větší přístup k informacím a lidi to propojuje. Tvoříme větší a snadno přístupnou komunitu. Ale… je to dobře?

Kdysi to mělo své kouzlo. Vážili jsme si každé nové informace, každého článku, každé knihy (alespoň takhle jsem to vnímala já). Měla jsem k těm věcem respekt a vážila jsem si toho.

Teď… propadám zklamání a smutku. Bylo by pošetilé říci, že mě to netrápí. Ale ani se tím nechci nechat pohltit. Na Instagramu na mě cca od února 2020 vyskakují pochybné účty. Blokování si jich nemá smysl – je jich tolik, že to nejde. Opravdu jsme se dostali do stádia, kdy se dělají coveny stylem IG účtu (neplést s internetovým covenem). Tyto novodobé „coveny“ jsou jen účty, nic víc. Ti daní spolu nepraktikují, neznají se. Jen přidávají příspěvky. Kam zmizel pravý význam covenu?

Jeden příklad ohledně „covenů“. V zájmu anonymity neuvádím jeho název.

 

Dříve bylo málo těch, kteří se označovali za čarodějky/čaroděje a mělo to svou jistou posvátnost. Teď se tak označuje spoustu lidí, ale jen pár z nich opravdu povolaní k čarodějnictví jsou. Mým názorem je, že čarodějnictví dokáže být i nebezpečné. Duševně nemocný člověk jen tak nezvládne stínovou práci, která je důležitá. A to existují mnohem nebezpečnější věci. Proto zastávám názor, že k čarodějnictví musí mít adept určité vlastnosti. Podle mého názoru se to potvrzuje tím, co tady vzniká – nenávist, hate účty, coveny jako IG účty,… Kde je respekt a posvátnost?

 

Chybování nás činí dokonalými

Nikdo není dokonalý a každý někdy uděláme chybu. Je to přirozené a dokonce důležité. Ale opravdu málokdy vidim, že si to někdo dokáže přiznat. Také jsem nějaké udělala. Víme přeci, že nic není jen náhoda a vše, co se děje, tak má důvod. Ten nemusí být zřejmý hned, ale klidně až za pár týdnů, měsíců nebo let. Ale důvod tady vždycky je.

Jenže mám pocit, že si tohle ti veřejně působící moc neuvědomují. Třeba se pletu, ale působí to tak na mě. Teď spíš vidim rivalitu. Ta dělá tohle a tohle, drž se od ní dál – za to já to dělám líp. Nechci přesně zmiňovat, o jaké lidi jde, ale… když už někdo někomu píše o respektu druhých, tak by to měl dodržovat. Ne napsat hned za dalších pár zpráv, jak je ten druhý hrozný a naschvál o něm roznášet pomluvy. O tom přeci čarodějnictví není. Naše cesty se s někým rozejdou, ale neznamená to, že je musíme pomlouvat. Vždyť to vidíte na životě… přátelé někdy odejdou, někdy si s nimi pohádáte, někdy uděláme blbost. Jsme čarodějky a čarodějové a měli bychom si uvědomit, že i chyby a občasné hádky jsou součástí naší cesty, našeho života.

Už to vidíte? Ta komunita začíná být negativní i od dávno dospělých čarodějek a tohle je tak demotivující. Stydim se za aktuální čarodějnickou komunitu (zejména na IG). Proto přemýšlím, že se od toho odtrhnu. Na blogu bych nebyla aktivní a pořádala bych jen srazy. Tam totiž chodí lidé, kteří nejsou jen u čarodějnictví – a právě tohle je super. Vzájemně se tam respektujeme. To, že se vidíme reálně, tak dělá opravdu hodně. Vadí mi chování skrze sociální sítě. Vím, že jsem upřímná a že svůj názor někdy vyjádřim formou, která může být pro druhé nepříjemná, ale pracuji na tom. Omluvím se a jdu dál. Ale ještě jsem nikdy neslyšela/nečetla omluvu od čaroděje/čarodějky jako první – vždy jsem začala já. Je to tak málo časté… Promiň, prosím, omluvám se, byla to moje chyba, je mi to líto, apod. Tato slova jsou vzácná… tak jako upřímnost a pravda. Proto beru na vědomí, že mě někteří nemusí. Tohle totiž lidé přijímají všeobecně obtížně. Ale vidíte to? Chápu vás, nevyčítám a respektuji to. Beru to na vědomí a jdu dál.

Pokud bych opravdu skončila, tak bych blog ponechala. Psala bych ale jinam – mám možnost psát články na blog, který je součástí lóže, ve které jsem. Popřípadě se obnovil blog, kam je možné poslat článek a oni ho zveřejní. Takže psaní ohledně magie bych měla vyřešené, jen by to nebylo pravidelné.

 

Závěrem

Smyslem tohoto článku bylo zamyšlení se nad aktuální čarodějnickou komunitou. Trápí mě to a ono pomáhá i to, že se vypíšete. Opravdu to zamrzí, když vidíte, co se děje. Tzv. baby witches (nebo jsem také viděla označení Wéčka) a nárůst až moc mladých zájemců vidí negativně i v zahraničí. Samozřejmě ne všichni, ale zkrátka jsou lidé, kterým je to jedno, kteří to podporují a pak ti, kteří moc nadšení nejsou. Tady bych použila přirovnání, že kvalita je důležitější než kvantita (jenže teď je to přesně naopak). Kdo ví, jak to bude s blogem… nechci to uspěchat. Je to totiž jako vidět vyrůstat své dítě. Byla jsem u zrodu blogu (tehdy nesl název Magie v nás) a časem se úplně změnil. Dávala jsem mu péči, lásku, určitý finanční obnos a jen tak prostě nezahodíte to všechno. Je to takové dilema a v hlavě se vám přemítají různé možnosti, co a jak. A nejlepší je tomu dát čas.

12 Replies to “Konec blogu Cesta Magie?”

  1. Moc pěkně napsáno, jako vždy něco k zamyšlení.
    Ohledně blogu by byla škoda, kdybys skončila. Z každého tvého článku si něco vezmu a posune mě to dál, nebo mi alespoň poradí. Možná tě někteří nerespektují a jsou k tobě hrubý, ale jsou tu i tací, kteří se od tebe učí. Ti tě podporují, mají rádi a věří ti, tak jako já. Nemohu ti nic nakázat, je to samozřejmě na tobě, jen chci říct, že bych byla ráda, kdybys pokračovala a psala zde dál. Moc bys mi chyběla. Na psaní máš talent, dokážeš lidi nenásilně donutit k zamyšlení a to je poměrně vzácná vlastnost.
    Za mě rozhodně pokračuj! Skončit by byla velká škoda…

  2. Jen pro uvod nejsem carodej, lec jsem se skoro 25 let venoval magii a jinym duchovnim zalezitostem. Postreh c.1: tahle cesta lidi meni a to o poznani rychleji nez ty co se duchovnim zalezitostem nevenuji a obcas to vytvari klamny dojem ze se zmenili ti ostatni kdyz to meni tebe, proste se zmenilo to zrcadlo co odrazi tve okoli, tj. tva vlastni mysl. c.2: zazil jsem spoustu magu co se snazilo publikovat sve vlastni veci (a az na par komercnich spisovatelu – vetsinou podprumernych blalolu) u toho nikdo nevydrzel dlouho, obvykle kdyz prostudujes dostatek literatury (a to zrovna nemyslim jen tu z poslednich 50 let) tak zjistis ze fura veci uz byla napsana mnohokrat a mnohdy lepe nez to o staleti pozdeji bylo „opsano“ a nez ty svedes (resp. by to bylo noseni drivi do lesa). c.3: z mnoha duvodu nebyva dobry napad verejne publikovat veci souvisejici s vlastni individualni cestou a urcite „mlceni“ proste patri k veci, prilisna profanace esoteriky vede k nalepeni se podivnych lidicek jejichz motivce je casto pochybna… c.4: v cca 20 letech je clovek mozna fyzicky dospely, ale dusevne a duchovne to trva mnohem dyl a pripade rady lidi na to nestaci ani cely zivot, takze blbce je dobre ignorovat – je to predevsim tva individualni cesta za poznanim a je na tobe jake lidi si zvolis jako „referencni body“.

    1. Děkuji za delší komentář. Změnu pozoruji i u sebe. Pracuji na sobě, a tak se měnim každým měsícem. Co se týče toho, proč píšu blog… Mám v plánu napsat knihu, která napsaná ještě nebyla. Sbírám zkušenosti (a znalosti), abych mohla být s jejím zpracováním spokojená. Psaní se zdokonaluje tim, že píšeme. Mlčení dodržuji a ty opravdu osobní věci buď neví nikdo nebo jen pár lidí. V tom zrušení blogu je více než to vypadá a i to je něco, co si nechávám pro sebe. Souvisí to s mou cestou a nemám potřebu to výslovně psát ?

      1. Neni zac. Musim rict ze tve clanky byli po dlouhe dobe (v kontextu me znameho ceskeho internetu) vcelku osvezujicim ctenim (stylisticky rozhodne na urovni), takze si urcite rad prectu co nakonec sepises (uz jen ze zvedavosti kterym smerem se nakonec vydas). Takze az neco vznikne tak dej urcite vedet a pro nas starsi z dob kdy blogy a fb jeste nebyli zkus treba napsat na grimoar do inzerce ? Preju hodne zdaru na tve dalsi ceste. ps: to ty chodis na vyzvedy jako vlk ? (ne ze bych uz nezazil podivnejsi…)

          1. Ok. Jen pro vysvetleni proc me to napadlo, cca v dobe kdy jsem ti psal nejaky komentar na fb, cca 14 dni zpet me chvili po 3h odpoledny kdyz jsem dospaval „nocni smenu“ prisel navstivit vlk (nebo pes vlku hodne podobny, videl jsem stin siluety) prisel nekde od nohou, obesel me a na chvili nez zmizel si lehl kus pred muj oblicej 😉 Prvni „zvireci“ mentalni projekce co jsem videl.

  3. Upřímně doufám, že tento blog zůstane. Narazil jsem na něj v tuto chvíli „náhodou“ a i když jsem se zatím seznámil jen s obsahem, myslím, že by to byla škoda ukončovat. Ať už pro případné zájemce a čtenáře, tak i z hlediska samotné vyhotovené tvorby, která mi celkově přijde dost tvůrčí a smysluplná. Na druhou stránku, má-li to tak být…

    1. Nechala jsem si čas na promyšlení a končit nakonec nebudu, ale provedla jsem pár změn, které vysvětluji v dalším článku. Děkuji za chválu ohledně blogu, moc si toho od Vás vážím. Nevím, zda budete mít zájem, ale 27.6. pořádám v Praze sraz. Chodí tam jak začátečníci, tak pokročilí z oblasti magie, ale i z pohanství, apod. Více se dozvíte v rubrice ,, Magické akce“. Ráda Vás tam uvidím.

      1. Díky za pozvání, ale v pozvánce na akci jsem se dočetl, že se tam bude sedět na zemi. To by pro mě nebylo. Jako senior bych tam potřeboval křeslo nebo aspoň židli. 🙂 Kromě toho jsem introvert a tudíž nejsem takovým hromadným setkáním příliš nakloněn. Přeji Vám hodně zdaru.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..