Osvěta magie a čarodějnictví v moderní době

Konec blogu Cesta Magie?

Již pár měsíců se mi do hlavy více dostává myšlenka, že chci s blogem skončit. Zaměříme se tedy na to, proč mám tuto tendenci týden od týdne větší.

 

Vzpomínky na to krásné

Když jsem začínala s čarodějnictvím, tak mi přišlo spoustu věcí kouzelných. Noira se svým blogem Čarovné zrcadlo, svátky, příroda, svoboda názoru, rituály, kameny, bylinky, Kniha stínů atp. Bylo to období, kdy jsem přicházela na spoustu věcí a objevovala jsem. Učila jsem se, jak pracovat s tímhle, jak se dělá tohle a tamto, poznala jsem, o čem jsou kouzla a další věci. V té době byly spíše jen FB skupiny, kde si čarodějky vzájemně radily. Právě tady jsem poznala osobu, která mi do toho života dala hodně. Bylo mi 14 a ta radost, že v té skupince je i někdo, kdo je mi věkově blíž (než většina kolem 40 let…). Přesto byli všichni milí. Když jsem se zeptala, tak mi poradili, občas jsme si dělali výklady apod. Zkoumali jsme naše písmo v rámci grafologie, zkoušeli jsme automatickou kresbu a další věci. Byla to spíše duchovní skupinka, ale nepamatuji si na nějakou negativitu. Byl to začátek. Začátek mé cesty a začátek, kdy se čarodějnictví dostává na sociální sítě.

Za tu dobu jsem urazila velký kus cesty. Nadšení mám stále, ale už je to jiné. Nasbírala jsem nové znalosti a zkušenosti, poznala jsem více lidí,…

 

Čarodějnická komunita

K čarodějnictví patří i čarodějnická komunita. A ta, která mi kdysi pomohla v začátcích, tak… se změnila. Skupina už dávno není, protože její zakladatelka intuitivně cítila, že nám to předalo to, co mělo a je na čase jí rozpustit. Vlivem rozšíření sociálních sítí vzniká i větší přístup k informacím a lidi to propojuje. Tvoříme větší a snadno přístupnou komunitu. Ale… je to dobře?

Kdysi to mělo své kouzlo. Vážili jsme si každé nové informace, každého článku, každé knihy (alespoň takhle jsem to vnímala já). Měla jsem k těm věcem respekt a vážila jsem si toho.

Teď… propadám zklamání a smutku. Bylo by pošetilé říci, že mě to netrápí. Ale ani se tím nechci nechat pohltit. Na Instagramu na mě cca od února 2020 vyskakují pochybné účty. Blokování si jich nemá smysl – je jich tolik, že to nejde. Opravdu jsme se dostali do stádia, kdy se dělají coveny stylem IG účtu (neplést s internetovým covenem). Tyto novodobé „coveny“ jsou jen účty, nic víc. Ti daní spolu nepraktikují, neznají se. Jen přidávají příspěvky. Kam zmizel pravý význam covenu?

Jeden příklad ohledně „covenů“. V zájmu anonymity neuvádím jeho název.

 

Dříve bylo málo těch, kteří se označovali za čarodějky/čaroděje a mělo to svou jistou posvátnost. Teď se tak označuje spoustu lidí, ale jen pár z nich opravdu povolaní k čarodějnictví jsou. Mým názorem je, že čarodějnictví dokáže být i nebezpečné. Duševně nemocný člověk jen tak nezvládne stínovou práci, která je důležitá. A to existují mnohem nebezpečnější věci. Proto zastávám názor, že k čarodějnictví musí mít adept určité vlastnosti. Podle mého názoru se to potvrzuje tím, co tady vzniká – nenávist, hate účty, coveny jako IG účty,… Kde je respekt a posvátnost?

 

Chybování nás činí dokonalými

Nikdo není dokonalý a každý někdy uděláme chybu. Je to přirozené a dokonce důležité. Ale opravdu málokdy vidim, že si to někdo dokáže přiznat. Také jsem nějaké udělala. Víme přeci, že nic není jen náhoda a vše, co se děje, tak má důvod. Ten nemusí být zřejmý hned, ale klidně až za pár týdnů, měsíců nebo let. Ale důvod tady vždycky je.

Jenže mám pocit, že si tohle ti veřejně působící moc neuvědomují. Třeba se pletu, ale působí to tak na mě. Teď spíš vidim rivalitu. Ta dělá tohle a tohle, drž se od ní dál – za to já to dělám líp. Nechci přesně zmiňovat, o jaké lidi jde, ale… když už někdo někomu píše o respektu druhých, tak by to měl dodržovat. Ne napsat hned za dalších pár zpráv, jak je ten druhý hrozný a naschvál o něm roznášet pomluvy. O tom přeci čarodějnictví není. Naše cesty se s někým rozejdou, ale neznamená to, že je musíme pomlouvat. Vždyť to vidíte na životě… přátelé někdy odejdou, někdy si s nimi pohádáte, někdy uděláme blbost. Jsme čarodějky a čarodějové a měli bychom si uvědomit, že i chyby a občasné hádky jsou součástí naší cesty, našeho života.

Už to vidíte? Ta komunita začíná být negativní i od dávno dospělých čarodějek a tohle je tak demotivující. Stydim se za aktuální čarodějnickou komunitu (zejména na IG). Proto přemýšlím, že se od toho odtrhnu. Na blogu bych nebyla aktivní a pořádala bych jen srazy. Tam totiž chodí lidé, kteří nejsou jen u čarodějnictví – a právě tohle je super. Vzájemně se tam respektujeme. To, že se vidíme reálně, tak dělá opravdu hodně. Vadí mi chování skrze sociální sítě. Vím, že jsem upřímná a že svůj názor někdy vyjádřim formou, která může být pro druhé nepříjemná, ale pracuji na tom. Omluvím se a jdu dál. Ale ještě jsem nikdy neslyšela/nečetla omluvu od čaroděje/čarodějky jako první – vždy jsem začala já. Je to tak málo časté… Promiň, prosím, omluvám se, byla to moje chyba, je mi to líto, apod. Tato slova jsou vzácná… tak jako upřímnost a pravda. Proto beru na vědomí, že mě někteří nemusí. Tohle totiž lidé přijímají všeobecně obtížně. Ale vidíte to? Chápu vás, nevyčítám a respektuji to. Beru to na vědomí a jdu dál.

Pokud bych opravdu skončila, tak bych blog ponechala. Psala bych ale jinam – mám možnost psát články na blog, který je součástí lóže, ve které jsem. Popřípadě se obnovil blog, kam je možné poslat článek a oni ho zveřejní. Takže psaní ohledně magie bych měla vyřešené, jen by to nebylo pravidelné.

 

Závěrem

Smyslem tohoto článku bylo zamyšlení se nad aktuální čarodějnickou komunitou. Trápí mě to a ono pomáhá i to, že se vypíšete. Opravdu to zamrzí, když vidíte, co se děje. Tzv. baby witches (nebo jsem také viděla označení Wéčka) a nárůst až moc mladých zájemců vidí negativně i v zahraničí. Samozřejmě ne všichni, ale zkrátka jsou lidé, kterým je to jedno, kteří to podporují a pak ti, kteří moc nadšení nejsou. Tady bych použila přirovnání, že kvalita je důležitější než kvantita (jenže teď je to přesně naopak). Kdo ví, jak to bude s blogem… nechci to uspěchat. Je to totiž jako vidět vyrůstat své dítě. Byla jsem u zrodu blogu (tehdy nesl název Magie v nás) a časem se úplně změnil. Dávala jsem mu péči, lásku, určitý finanční obnos a jen tak prostě nezahodíte to všechno. Je to takové dilema a v hlavě se vám přemítají různé možnosti, co a jak. A nejlepší je tomu dát čas.

POSLECHNĚTE SI NÁŠ MAGICKÝ PODCAST VOX GNOSIS