Tenhle symbol (zde přímo sigilium) vás zajímal, neboť jsem dávala na Instagram svou hůlku, která ho tam má nakreslený. A mám ho nejen na hůlce… Pár z vás jste mi psali, že víte, o jaký symbol se jedná, a to mě hodně potěšilo. Koukneme se přesně na jeho význam, na samotného Lucifera a na Luciferiánství.

Lucifer

Všichni to známe… dokola omílaný Světlonoš (anděl), který se vzepřel Bohu (chtěl mu být rovný) a je spojovaný s planetou Venuší (Jitřenka – poslední hvězda před novým dnem – spojeno s rovností Boha a odporu s tomu, aby dělala to, co ostatní). Z anděla se stal ďábel / padlý anděl, kníže pekel, zosobnění zla. Luciferiáni berou Lucifera v předkřesťanském pojetí… Ne tedy jako něco úplně negativního. Sami brzy uvidíte, proč tomu tak je.

Sigilium

První zmínku o sigilium najdeme v grimoáru ,,Grimorium Verum“ (Grimoár Pravdy). Uvádí se, že sigilium je odvozeno z magického čtverce. Tento symbol nemá přesně určený a pevný význam. Luciferiánství je velmi individuální a stejně tak i interpretace jehož siligia. My se koukneme na to, jak jej vnímám já, takže to prosím neberte přímo jako něco, co tak musí skutečně být. Záleží jen na vás, jak si jej vyložíte, ale můžete se mnou inspirovat (i já jsem se při psaní významu nechala inspirovat jednou interpretací, která mi poskytla takový ten základ pro tu mou).

1) Trojúhelník

V sigilium najdeme zobrazené dva trojúhelníky směrem dolů, jeden větší a druhý menší. Trojúhelník dolů zastupuje živel vody a ženskost. Všimněte si, že latinské slovo pro planetu Venuši je Lucifer (Morningstar / Jitřenka). A Venuše je význam ženskosti dosti výrazný. Poté je tady odkázání na obrácený pentagram (trojúhelník dolů – spodní cíp pentagramu), což má spojitost se stezkou levé ruky, apod. A zase k Venuši… každých 40 let opíše na své ose pentagram.

Najdeme jej na spodní časti sigilia. Písmeno V značí číslici 5, tolik cípů má pentagram, jehož symbol opisuje planeta Venuše, která má spojitost s Luciferem. Venuše zůstává jako poslední po tom, co hvězdy vyblednou, když se rozednívá a první po tom, co Slunce zapadne. Proto jí nazýváme Jitřenkou (Morningstar). A právě Římané označovali Jitřenku slovem Lucifer – označuje příchod denního světla. No a to, co je jasné každému… písmeno ,,V“ je prvním písmenem ve slově Venuše a vztah k Luciferovi byl snad napsaný tak, aby byl nanejvýš jasný. A ještě taková zajímavost… latinské slovo pro světlo je LUX, ale také LVX (a zde zase najdeme Lucifera jako ,,světlonoše“ čili Jitřenku pod označením V).

Toto písmeno zastupuje dualitu – ženský a mužský princip (jejich spojení). Pokud vezmeme v potaz latinské slovo LVX (nebo LUX), tak zde zase najdeme zastoupené další písmeno, a tentokrát je to ,,X“.

Luciferiánství (Luciferianismus)

Jedná se o ideologické, filosofické a magické dosažení poznání a vnitřní síly stezkou levé ruky. Hledaný typ poznání jsou v první řadě slabé a silné stránky jedince a to, co nás činí individuálními. Ten, kdo jde cestou Luciferiánství, tak studuje, praktikuje magii/ čarodějnictví a neustále se snaží o sebezdokonalování ať už skrz duchovno nebo v běžném životě. Někteří mají velmi blízko k apoteóze (vnímání sebe sama jako božskou bytost – zbožštění).

Je důležité si zmínit, že neuznávají pojmy ,,dobro“ a ,,zlo“. Zastávají názor, že je to jako v přírodě – temnota zmocňuje světlo a vytváří růst. Čili… bez dobra by nebylo zlo a bez zla by nebylo dobro. Buďto je vnímají jako dva protipóly, které se navzájem doplňují a vytváří tak rovnováhu nebo nevěří vůbec v tyto pojmy a jednají na základě situace, jak si to podle nich vyžaduje (nevyčítají si, že něco udělali špatně nebo, že by to mohli udělat lépe).

Nevěří v posmrtný život, co se týče pojetí v křesťanství. Nevěří ani v peklo. Ovšem… mohou pracovat démony nebo samotným Luciferem, což si ještě vysvětlíme. Psala jsem, že je to stezka levé ruky a tam je všechno hodně individuální, takže i pojetí Luciferiánství je různé. Takže mohou věřit v reinkarnaci, ale nemusí. Nemá žádná přesná pravidla, čím by se měl každý držet. Je jen důležité, aby si to jedinec uměl obhájit, proč se identifikuje zrovna do tohoto směru – a to by mělo být i z čehokoliv jiného.

Jeden ze základních znaků je pouto s přírodou. Luciferiáni jí ctí, mohou s ní pracovat, meditovat (nejen) v lese apod. Uvědomují si její sílu a tráví tam rádi svůj čas.

Typy Luciferiánství

1) Teistické Luciferiánství

Jsou tací, kteří uctívají přímo Lucifera. Není podle nich vůbec podobný Satanovi. Tito to vidí tak, že křesťanství není zrovna růžové tak, jak se prezentuje, ale zároveň nejsou ani satanisté. Jsou si vědomi obou ,,stran“ a stojí tak uprostřed. Lucifera vnímají jako ,,spasitele“. Nesmí být vnímaný jako židovsko-křesťanský Bůh, ale jako učitel, někdo, kdo je vede jejich cestou, průvodce. Tito jsou přímo stoupenci stezky levé ruky.

2) Více filosofie (nepojmenováno)

Tady jde spíše o filosofii a duchovní záležitosti a Lucifera berou jako archetyp (je reprezentací konečného poznání). Snaží se zdokonalovat, věnují se magii, mohou (ale nemusí) zkusit komunikaci s Luciferem.

3) Arkádické Luciferiánství

Poslední typ Luciferiánství má nejblíže k přírodě. Velmi vychází z novopohanství, jedinec si může zvolit pantheon, zabývá se mytologií, slaví Kolo roku, apod. – ale samozřejmě nemusí všechno, co je u novopohanství. Jednoduše je to tedy novopohanství + Luciferiánská filosofie. Nevěří v Lucifera, ale v bohy. Tady by se dalo polemizovat, zda je to pohan či Luciferián, ale asi se všichni shodneme, že z těch obou směrů si vzal něco a jde tak vlastní cestou.