Po téměř 2 letech se Putnik26 vrací na magickou scénu. Zasvětil ho učitel a dříve psal také pro web Zřídlo.

 

1) Ne všichni tě znají… vysvětlil bys tedy, proč se jmenuješ Putnik26 a čím se zabýváš?

Ta přezdívka nemá nějaký hlubší „spirituální“ význam (smích). Vznikla spíše jako náhoda. Kdysi na Slovensku fungoval a do teď funguje chatovací server pokec.sk (obdoba Xchatu). Putnik byl nick, který jsem chtěl, protože jsem v tom čase hodně chodil pěšky, tak nějak jsem zdrhnul na pár dní z domu a stopem/pěšky se dostal celkem daleko atd. Tak mi to přišlo jako příhodné jméno a 26 bylo prostě číslo, se kterým mi server dovolil vytvořit nick. Nějak jsem se začal pohybovat pod touhle přezdívkou po magických zákoutí internetu, a prostě mi to zůstalo.

Co se týče mého záběru ohledně duchovních věcí je poměrně široký, ale primárně se zaměřuji na západní esoterní tradici. Konkrétně na to, co nazývám anglická větev. Takže řád zlatého úsvitum Dion Fortune, Israel Regardie, Paul Foster Case, Mark Stavish, Pat Zalewski, Nick Farell apod. V podstatě všechno kromě Crowleyho (smích). Kromě toho mám celkem blízko k šamanismu a některým jeho technikám. Poslední dva roky se obloukem vracím k čchanovému/zenovém a vlastně máhajánovému buddhismu, ale kromě meditace spíše jako k filozofii/náboženství než jako k „magickému“ směru a aktivně cvičím čínská bojová umění. Takhle to možná vyznívá jako všehochuť. Ale západní tradice je v rámci magie nejsilnější a jsem poměrně otevřený i debatám, přednášení a psaní článků na tohle téma. Ostatní je spíše taková moje soukromá záležitost.

 

2) Na magickou scénu se vracíš téměř po 2 letech – co se u tebe za tu dobu změnilo?

Je toho víc. Z velké části to souviselo spíše s osobní a pracovní oblastí. Celkově jsem potřeboval odstup od lidí a trochu se věnovat jiným oblastem, abych se mohl posunout dál i v magické praxi. Jednou z nich bylo i dát si do pořádku tělo a zdraví. Ona jedna z pastí západní tradice je, že se celkem kašle na tělo a moc tyhle věci neřeší. Respektive občas i řeší ale všichni máme tendenci to přeskakovat a ignorovat (smích). Měl jsem zdravotní potíže a moje životospráva stála z a pikachu. Takže pro mě bylo důležité věnovat se dlouhodobě téhle oblasti, a mělo to i na mou praxi ve finále zásadní vliv.

 

3) Zajímalo by mě, jestli jsi po návratu zaznamenal nějaký rozdíl v magické komunitě. Ta doba až tak dlouhá nebyla, ale přesto… Vnímáš nějaké novinky nebo změny ve srovnání s tím, jaké to bylo dříve?

Asi největší změnu vnímám v prezentaci na sociálních sítích. Což v podstatě nemusí být nutně špatně a myslím, že to je v dnešní době potřeba, pokud se to dělá rozumně. Problém vnímám ve dvou, možná třech rovinách. Na jedné straně máme tady autory a řekněme „influencery“, kteří píší knihy, které se titulují jako první česká učebnice magie, dělají zasvěcené Insta a YouTube příspěvky, případně kurzy na všemožné témata od kabaly po Harry Potter Reiki. Druhou stranou jsou mladí lidé, kteří jsou ve 13 letech všechno možné od inkarnovaných egyptských draků po ultra-kruté Wicca velekněžky, postující rituály na TikTok. A někde mezi tím je spousta lidí se zájmem o magii a spiritualitu, kteří se v tomhle marasmu ztrácejí. Nebo lidí i činných autorů, kteří jsou moje generance, a na tohle nemají čas, protože nežijí na soc. sítích, mají rodiny, povinnosti, a tak nějak je přestalo být slyšet a vidět. Někdo namítne, že to tak bylo vždy. Asi bylo, ale s nástupem soc. sítí mám pocit, jak kdyby se ta propast zvětšila, což mi přijde jako škoda, protože ČR/SR má toho spoustu co nabídnout i směrem ven do zahraničí.

 

4) Zmínění mladí lidé hledají v poslední době často nějakého učitele. Vím o tobě, že ho máš. Jaké to vlastně je? Přijde mi, že je o ně zájem z důvodu, že je to taková ta fantasy představa o magii, kdy jsi čarodějův učeň.

Takhle… řekněme, že jsem měl. Jsme pořád v kontaktu, konzultujeme atd. Ale každý jsme šli svojí cestou. Dokonce si dovolím tvrdit, že jsem měl/mám vlastně těch učitelů víc, a ne jenom v oblasti magie, ale v životě obecně. Rozhodně si to není potřeba představovat jako ve filmech. Dle mých zkušeností to je spíše o tom, že má člověk na začátku průvodce. Máš s kým konzultovat zážitky z praxe, ptát se a otázky, někdo na tebe dohlíží a ideálně ti dává rozhled v mnoha magických tématech. Pořád ale člověk musí studovat, dělat praxi a rozvíjet se. Učitel ti dává spíše hranice a sdílí znalosti. Pokud to je později, tak je učitel spíše v konkrétní oblasti např. ritualistice. Všechno má svoje pro a proti. Rozhodně to není nutná predispozice pro jakýkoliv směr. V dnešní době je možné najít zdroje nebo kontaktovat lidi a doptat se na konkrétní věci. S tím doptáním mám velice dobré zkušenosti hlavně se zahraničnými autory.

 

5) Zastávám názor, že bychom přímo neměli něco hledat, ale že to k nám přijde samo, pokud to máme mít (v tomhle případě učitelé). Přišli k tobě tedy sami shodou „náhod“ nebo jsi je vyhledával?

Za každým shodou náhod. A i co se týče mého prvního učitele – bylo to po pár letech, co jsem věnoval těmhle věcem. Ono to funguje v tom principu rovné přitahuje rovné. Ne sedět někde a vykřikovat „chci učitele!“ (smích). Ona musí být vidět i snaha, a pokud to má přijít, přijde to. A možná vůbec a člověk jde jako solitare. V tomhle je výhoda různých spolků, lóží a řádů.

6) Autor Carlos Castaneda píše: „Vztah učitele a žáka vrcholí, kdy učitel své žáky zasvěcuje. Při vlastní iniciaci otevírá učitel žákům přístup k astrální síle, kterou si žáci – díky učitelovu vedení – vypěstovali ve svém nitru“. Jak vnímáš vztah učitele, a tebe jako jeho žáka? (Jde o volný výklad, který poskytl Draja Mickharic ve své knize Praktická magie).

Ten aspekt iniciace tam je vždy přítomen, ale nemusí být formální. Je to spíše takové završení procesu výuky. Moje vnímání toho vztahu je o respektu, pokoře a snahy se něco naučit a posunout se někam dál. Zní to možná moc všeobecně, ale je to v podstatě jednoduché na velice hluboké niterní rovině.

 

7) Jak je to ohledně finanční stránky? Někdy se setkávám s tím, že učitelé chtějí určitou finanční odměnu a občas je to až moc přemrštěné.

S tím jsem se popravdě nesetkal, alespoň ne přímo. Různé organizace můžou mít členské příspěvky a myslím, že to je v pořádku. Organizace musí z něčeho fungovat, pokud má vybudovaný systém placených lektorů – proč ne? Ale platit někoho za učení v téhle oblasti mi přijde takové zvláštní. Tam vystává otázka, za co vlastně platím. Stejně to je myslím velice sporné v oblasti praktické sexuální magie. Je tam obrovský prostor pro zneužití, a od prvního momentu bych byl velice ostražitý.

 

8) Čas od času mi přijde zpráva typu, že by mě ten člověk rád učil, jelikož mám potenciál, který bych měla využít, a že mi s tím rád pomůže. Vždy jsem tuto nabídku odmítla a hodlám tak pokračovat, protože mi to přijde divné – proč by se učitel až tolik cpal? Jak tohle vnímáš?

Předpokládám, že jsou to vždy pánové ve věku od 25 do 60 (smích). Právě necpal. Tam by mi hned naskočila kontrolka, že je něco špatně. Ono vlastně ten vztah učitel žák musí vzniknout organicky a přirozeně. Pokud to tak není formálně nastavené, např. v rámci řádu nebo lóže. Je to takový opačný pól extrému já chci někoho, aby mě učil.

 

9) Když trochu odbočím, tak právě pánové různého věkového rozpětí mají v oblibě lákat mladé slečny na různé věci… Ať už je to sexuální magie (kde je záměr více než očividný) nebo právě to, že bude jejím učitelem. Osobně mi to přijde celkem neetické. Myslíš si, že i takoví lidé k tomu patří, aby se ty mladé naučily dát si pozor nebo je to spíše smutné? Může to být třeba jejich učitel.

Tak půl napůl. Oblast spirituality vždy přitahovala úchyly a sociální predátory s patologickými sklony. Je jedno, jestli to byl západ, východ, křesťanství nebo buddhismus. Vždy se našel někdo, kdo shromáždil důvěřivé typy a využil je. Je jedno, jestli se jedná o peníze, sex nebo jenom manipulaci a budování jisté formy kultu osobnosti. Podívejme se na guru Járu nebo jiné kouče v zahraničí. Mně osobně je takový přístup velice proti srsti, zároveň to však slouží jako přirozená selekce a velice dobrá zkušenost, na co si dávat do budoucnosti pozor. Hlavně v začátcích bych byl velice opatrný, moc se nefixoval na jednu osobu, a používal zdravý rozum.

 

10) Přijde ti, že by byl velký rozdíl, kdybys své učitele neměl – že bys třeba nebyl v magii tak zběhlý?

Popravdě zase až tak velký ne. Některé věci by mi trvaly možná déle, další by byly rychlejší. Ale ten zápal a vůli pracovat na sobě a učit se žádný učitel do jiného silou nenarve. Buď to máš nebo nemáš. Ohledně těch „specializovaných“ tam je to otázka zejména času. Rozhodně člověk jde rychleji, pokud má alespoň nástin, jakým směrem se vydat, a když se chce věnovat ritualistice, tak ví, kam sáhnout. Když něco nevyjde nebo se stane něco „divného“, tak to konzultuje, co by to tak mohlo být.

 

11) Nese to s sebou i nějaké nevýhody? Třeba dodržování určitých pravidel, času, literaturu, kterou máš přečíst, až moc velké korigování,…?

To závisí od učitele. Ale tohle tam může být. Hlavně to korigování, kde vznikají třecí plochy. Kdokoliv se věnuje těmhle věcem, je silná osobnost, a pokud je učitel dobrý, tak žák roste a posouvá se. Tím se z něj stává silná a nezávislá osobnost, takže v tom vztahu nastane období vzdoru, a to většinou znamená zásadní posun. Tam už závisí nakolik jsou oba vyzrálé osobnosti, a jsou schopni respektovat jeden druhého. No běžně se stává, že bouchnou saze, pak dosedne prach, a pokračuje se dál no už v jiné formě. Tady to je hlavně na učiteli, jak to období zvládne, a také na žákovi, jestli je ochoten si přiznat chybu.

 

12) Chtěla bych ti poděkovat za malý náhled do toho, jaké to je mít nějakého učitele. Je něco, co bys chtěl dodat, na co upozornit nebo dát takové moudro na závěr?

Rádo se stalo. Já moc na ultimátní moudra, která by se dala na FB zavěsit ve formě motivačního citátu nejsem. Ale mám rád jeden Buddhův výrok: „Nebuď idiot,“ a to by mělo platit v celém životě, ne jenom v tom duchovním (smích).