Být čarodějkou znamená určité spojení s přírodou. Avšak bylo by těžké být v souladu s něčím, co uctíváte, a ničíte zároveň. Zamyslíme se nad tím, jaký význam má ekologie v našich čarodějnických životech. Také se ale koukneme na nenáročné tipy, jak být ekologičtější, ale zároveň to nepřehánět.

Proč to jde ruku v ruce?

V moderním čarodějnictví se často uctívají různá božstva a už jen oslava Kola roku (které se odvíjí od cyklu země), mluví za vše. Ještě více jsou na přírodu napojení pohané, a pro ty je tento článek samozřejmě také. Ekologie by ale měla být součástí života každého člověka bez ohledu na vyznání – bylo by to skvělé, ale realita je úplně jiná.

Co se týče čarodějnictví, tak tzv. přírodní čarodějky jsou spjaté s přírodou na silné úrovni. Ono to dělení je jen orientační a neznamená to, že taková tzv. kuchyňská čarodějka bude plýtvat surovinami – měla by také myslet na přírodu a být vděčná za suroviny, které získala.

Jak jsme si řekli, čarodějky slaví (ale není to pravidelm. tj. slavit nemusí) Kolo roku (sabaty) – Samhain, Yule, Imbolc, Ostara, Beltine, Midsummer/Litha, Lughansadh/Lammas a Mabon. Přímo Wiccané oslavují cyklický mýtus Boha a Bohyně, který vychází z přírodních cyklů.

Ničit tedy něco, co uctíváme… to by byl pěkný paradox. Proč bychom se měli chovat sobecky k něčemu, čeho si vážíme?

Fenomén globálního oteplování

Bohužel tu máme skoro až paniku způsobenou neinformovaností většiny lidí. Uchylují se pak k oblíbenému zero waste a každý obal je špatný, auta jsou špatně, co teprve letadla a lodě – to je hotová katastrofa! Lidé to často přehání… ale on není cíl, abychom byli úplně zero waste (tj. abychom nevytvářeli žádný odpad). Spíše jde o ekologické smýšlení, děláme to, protože chceme pomoci. Přihlížet je jednoduché, ale něco dělat, co je úplně jiná kategorie – ale nemluví se zde o extrému. Jakýkoliv extrém je špatný.

Málokdo si zjistí více

Studuji třetí ročník střední odborné školy ohledně ekologie a životního prostředí. Jeden z odborných předmětu nese název odpadové hospodářství a v rámci něj jsme byli na skládce. Teprve pak si uvědomíte, že tohle dobré opravdu není (ten smrrad, pocit paniky, beznaděje,… si budu pamatovat hodně dlouho). Celkově ten předmět je velmi užitečný. Zrovna dnes jsme probírali obaly, znění zákona, dělení, apod. – a ano, obaly potřebujeme! Nehledě na předmět rekultivace, který také řekne hodně, ale také přímo ekologie nebo ochrana a tvorba životního prostředí. Někdy je to více o zákonech, jindy zase o zvířatech či rostlinách. Poznávačky z těch 800 rostlin byly jako za trest, ale jsem ráda, že to využívám v čarodějnické praxe (propojení znalostí ze školy se znalostmi čarodějnickými). Takhle vypadá studium ekologie. Jsme často v přírodě a máme rozmanité praxe, ale ta teorie je obrovská. Výhodou je, že se dozvíte mnoho informací, které jiní neví a víte, jak funguje třídění, jaký vztah mezi sebou mají myslivci, lesníci a ochranáči, dozvíte se, že voda se dá dělit x různými způsoby,… a že ta příroda je složitější, než to vypadá. Vítejte na studiu ekologie.

Díky škole vím různé věci, které spoustu těch eko-nadšenců bohužel ne. Ti dávají často přednost mediím.

Dnešní lidé jsou líní a jen někteří se do téhle problematiky ponoří více, a to je velká škoda. Jsou sice nadšení, že támhle v DMku se prodává bambusový kartáček… ale už neví, že při jejich výroby vzniká větší uhlíková stopa než u běžných, a také se nedá odhadnout tvrdost (nikde tam není napsané přímo to číslo a ani můj zubař, který je nakloněný k ekologii, tyto kartáčky nedoporučuje). Usazují se tam bakterie, protože je to dřevo, a ne každému to sedí.

Dalším fenoménem byly bambusové kelímky. Ani já jsem nepodlehla, ale hned poprvé ta chuť nápoje byla zvláštní. Po pár měsících bylo zjištěno, že to obsahuje toxický formaldehyd, který se uvolňuje při zahřátí plastů. Ke kelímkům ještě dodám jednu celkem zásadní informaci. Většina lidí si myslí, že ty z automatu jsou z papíru, a tak to hází do kontejneru pro tento odpad. Realita je taková, že je to papír + plast, a tak to nelze dát ani do jednoho a o recyklaci zde být řeč ani nemůže. Ono se to tváří jako skvělá papírová věc, avšak je to úplně jinak. Učitel z odpadů nám říkal, že to máme házet do plastu: do papíru se hází jen čistý papír a kelímek by to tedy vše znečistil, mohla by vzniknout plíseň a tohle by bylo naprosto kontroproduktivní – v plastu voda nevadí.

Co dělám pro lepší životní prostředí:

• Hygiena (olej na zuby – místo pasty; cestovní prášek na zuby – místo pasty; tuhé mýdlo; marocký jíl – místo šamponu; občas šampuk – místo šamponu; krém na holení z Lushe – krásně voní, recyklovaný plast, který se dá vrátit, přírodní materiály)
• Tašky (na intru používání papírových sáčků na svačinu místo plastových; vlastní tašky místo kupování si plastových; plastové sáčky z domova díky rodičům využívám na barvení vlasů místo rukavic)
• Oblečení (menší množství, které nosim, dokud se dá; pokud se donosí, dám ho známým nebo do armády spásy; oblečení kupuji i na bazaru, kde ho ten člověk už nevyužije; občas kupuji něco v New Yorkeru, protože mají XS a XXS, ale snažím se to maximálně využít (ano, kdo to ještě neví, tak jsem menší); někdy dám oblečení mamce, a ta z toho něco ušije – třeba obal na dárek, nedávno udělala koberec a další věci)
• Minimalismus (mám jen věci, které opravdu potřebuji – ostatní buď někomu dám nebo prodám či to nějak jinak využiji, skrze vyrábění, apod.)
• Čarodějnictví (poznámky si píšu na papíry, které mají ještě místo; plánuji uspořádat čarodějnický swap, který je o myšlence vyměnění si čarodějnických věcí, které nepotřebujeme, aby se to zbytečně nevyhazovalo)
• Vzhled (obličejová maska z marockého jílu; barvení přírodní cestou – hennou, do které přidávám různé další věci)
• Rodina (mamka používá prášek na praní vyrobený z nastrouhaného tuhého mýdla a dalších věcí; šije věci z látek/oblečení, které jinak nevyužije; také není nad hadr jako starý kus oblečení; lesní školka pro mou sestřičku také mluví za vše; kompost na zahradě; maso od farmářů a před pár lety i mléko – nyní to už z toho místa dostupné není; vlastní zahrada = pěstování např. fazole, jablka, maliny,… vše se využije; používá šampuk, marocký jíl a olej na zuby; občas zajde do bezobalového obchodu; a dalších spoustu věcí
• Rodina (táta – kompost na zahradě; zbytky jídla slepicím; od slepic máme (logicky) také vejce)

Mysli globálně jednej lokálně – Jacques Ellul

Třídim… to jako nestačí?

Věta, která zaznívá častěji, než by měla. To, že něco vytřídíte, tak je chvályhodné, ale… jde o to, že vytvoříte odpad. Cílem je, aby ten odpad nebyl vůbec. Pokud tedy koupíte zelí ve sklenici, tak si NEBUDETE dávat do kontejneru na sklo, ale VYUŽIJETE. Já jsem z toho třeba udělala květináč pro můj kaktus. Ty menší skleničky mám na bylinky, apod. Pokud si něco koupíte, jak byste ten obal měli co nejvíckrát použít – a až pak vyhodit, pokud to bude potřeba. Navíc ono třídění není zrovna šťastné. Je to sice lepší, než vyhození do směsného odpadu, ale není to východisko.

Také doporučuji využívat spíše lokálních surovin. Zamyslete se, jak nás ovlivňují média, proč dávají slevy na nějaké výrobky, apod. Opravdu vám to hodně pomůže, protože pak obejdete jejich systém a ušetříte, zároveň si koupíte kvalitnější věci,… o manipulaci skrze média by se dalo říci tolik, ale o tomto blog už není.