Už jsme si řekli o covenu, což je podle mého názoru formálnější uskupení (nejen) čarodějů. Ale jsou známé i tzv. Kruhy.

Kruh je zde myšlený jako okruh velmi blízkých přátel. Měli by si všichni důvěřovat a držet tajemství jen v Kruhu. Takhle to může být velmi podobné jako coven – kde je tedy rozdíl?

Nejvíce nás naučí život, a tak dám na začátek mou příhodu. Založili jsme coven za účelem, že si chceme obohatit naší praxi a zjistit názory jiných. Ze začátku jsme si říkali coven, ale po pár měsících se uchytilo oslovení Kruh. Ty měsíce jsme se tak různě formovali. Někdo odešel, navzájem jsme se inspirovali a pomáhali. Ono vážně nakopne, když vidíte, jak někdo na něčem ohledně magie pracuje, a řeknete si, že se k tomu konečně také dokopete. Bohůmžel… plány nám nevycházely tak, jak jsme si ze začátku představovali. Taková ta krásná idylka, kdy je vše úžasné a problémy jsou jen opravdu drobné (tím nechci říct, že by mi Kruh působil nějaké výrazné těžkosti, ale spíš je to na psychiku, pokud Vám na členech hodně záleží a mrzí Vás nějaké věci…). Ale jak jsem psala, pár lidí odešlo, změnila se v Kruhu energie a byli jsme si trochu blíž. A proč tedy Kruh? Měli jsme v něm jak čarodějky, tak i vatese. Shodli jsme se na tom, že coven je spíše tradiční wiccanská a dle mého názoru i velmi formální záležitost.  Domluvili jsme se poté tedy, že jsme Kruh, ne coven.

Kruh může být také jiného typu. Třeba Kruh žen, které pracují s ženskými mystérii (obdobně samozřejmě můžou muži s mužskými mystérii). Kruh začínajících čarodějek. Kruh těch, kteří se věnují šamanským cestám. A příkladů může být nespočet… V tomto případě se jedná o komunitu, kterou něco pojí a vzájemně se snaží duchovně rozvíjet.

Zde (jako u covenů) platí, že se může jednat o internetový. Má to své klady i zápory… to pak členové musí usoudit, zda je pro něj tento typ Kruhu vhodný, či nikoliv.

Bez čeho Kruh (ani coven) nemůže existovat: důvěra, udržení tajemství (loajalita), spolehlivost.

Je jen na daném Kruhu či covenu, jak to vezmou a jak to budou cítit. Můj pohled na tuto věc je ovlivněný Ellen Dugan a její knihou Přírodní čarodějnictví, kterou všem rozhodně doporučuji. Četla jsem jí v době, kdy jsem opravdu netušila, že o pár měsíců později budu členkou Kruhu. Věděla jsem tedy jen teorii, ale co si budeme povídat… nejvíce člověka naučí život a osobní praxe.